Sinice, pletiva

mezibuněčných prostorů a chloroplastů; 
pokožka  na  nadzemních  orgánech  =  epidermis;  pokožka  na  kořenech  = 

rhizodermis; 

na  povrchu  pokožky  je  kutikula  –  vrstva  tvořená  kutinem  tukové  a  voskové 
povahy, která chrání rostlinu před ztrátou vody výparem. 

 
b)  Průduchy = stomata – struktury v pokožce regulující výměnu plynů (CO2 a O2) a 

vypařování  vody;  průduch  tvoří  dvě  svěrací  buňky  ledvinovitého  tvaru  se 
štěrbinou uprostřed (čím více vody je v buňkách, tím větší je turgor a průduch se 
otevírá); nejvíce průduchů je na spodní straně listů. 

 
c)  Vodní  skuliny  =  hydatody  –  podobná  stavba  jako  průduch  bez  možnosti  se 

uzavírat, vytlačují přebytečnou kapalnou vodu – jev se nazývá gutace. 

 
d)  Chlupy  =  trichomy  –  dlouhé  výčnělky  na  pokožce  rostlin;  podle  funkce  se  dělí 

na: 
krycí  (ochranná  funkce  před  přehřátím,  šíření  semen),  žláznaté  (na  konci  je 
váček s tekutinou – silice, pryskyřice, enzymy), žahavé (lahvicovitý tvar s křehkou 
křemičitou špičkou, po odlomení se uvolní dráždivá tekutina). 

 
e)  Korek = druhotná kůra – u zdřevnatělých stonků nahrazuje pokožku, je tvořena 

odumřelými  buňkami  se  ztloustlou  buněčnou  stěnou  a  nepropouští  vodu  ani 
plyny;  
- otvůrky v korku umožňující výměnu dýchacích plynů – čočinky (lenticely) 
- rozbrázděná vrstva korku, která praská a odlupuje se – borka 
Význam korku: tepelně a mechanicky izoluje, chrání před infekcí.