viry, genetika

○

barva očí octomilek

- bělooký ♂ (xY → dva typy gamet) a červenooká ♀ (XX → jeden typ gamet)

→ ♀ Xx, ♂ XY

všichni potomci červenoocí

- červenooký ♂ (XY) a bělooká ♀ (xx)

→ ♀ Xx (červenooké), ♂ xY (běloocí)

- červenooký ♂ (XY) a červenooká ♀ (Xx)

→ ♀ Xx a XX (100% červenooké), ♂ XY a xY (50 % červenoocí, 50 % běloocí)

- bělooký ♂ (xY) a červenooká ♀ (Xx)

→ ♀ Xx a xx, ♂ XY a xY

50 % červenoocí, 50 % běloocí

➢

chromozomální určení pohlaví – poslední pár chromozomů

○

drosophila (savčí typ) – podle octomilka Drosophila melanogaster, nejběžnější

- savci včetně člověka, žáby, krokodýli, želvy, některé ryby a např. dvoukřídlí hmyz (octomilka)

- ♀ XX (homogametické pohlaví), ♂ XY (heterogametické pohlaví)
- u ♀ jeden X trvale spiralizován – nepodílí se na přepisu genetické informace – v jádrech buněk pozorovatelný

jako Barrovo tělísko

- vlivem testosteronu zmizí Barrovo tělísko (despiralizuje) – test při podezření na doping ženských

sportovkyň testosteronem

○

abraxas (ptačí typ) – podle skvrnopásníka angreštového Abraxas grossulariata

- ptáci, ocasatí obojživelníci, šupinatí plazi (ještěři, hadi), většina ryb, většina hmyzu (zejména brouci a motýli)
- ♀ XY, ♂ XX (naopak od savců)

○

protenor – podle rodu širokohlavých štěnic Protenor

- některé řády hmyzu (ploštice, rovnokřídlí hmyz – kobylky, sarančata)
- ♀ XX, ♂ X(0) (pouze jeden gonozom) – jen jeden typ gonozomu

○

závěr: u jednoho pohlaví gonozom zcela párový, u druhého nepárový (dva jiné či druhý zcela chybí)

➢

znaky pohlavně ovlivněné = geny leží na autozomech, jejich projev je vázán na přítomnost gonozomů

○

sekundární pohlavní znaky, plešatost, tvorba parohů (kopytníci)

DĚDIČNOST KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

➢

= dědičnost znaků, které jsou určeny velkým počtem minorgenů

➢

např. tělesná výška (10 minorgenů), váha, množství vlasových cibulek (délka vlasů je kvalitativní), IQ, krevní tlak

➢

polygenní hypotéza – její principy se uplatňují při této dědičnosti

○

soubor minorgenů zodpovědných za jeden daný znak = polygenní systém

○

mezi alelami neexistuje vztah dominance a recesivity

○

rozlišujeme alely aktivní (účinné) a alely neutrální (neúčinné)

- neutrální alela – pokud jedinec obsahuje pouze neutrální alely, pak má daný kvantitativní znak určitou

základních fenotypovou hodnotu

- aktivní alela – každá aktivní alela tuto základní fenotypovou hodnotu zvyšuje o určitý stupeň
- stupeň fenotypového projevu určitého kvantitativního znaku závisí na tom, kolik a jakých alel má jedinec v

daném polygenním systému

○

na fenotypový účinek minorgenů mají velký vliv faktory vnějšího prostředí

- např. množství živin/tepla během vývoje, množství růstového hormonu