cytologie

Centriol

• Je buněčná struktura, která se nachází v blízkosti jádra (v buňce 1-2)

• V centriolech byla prokázána přítomnost DNA, jsou schopny autoreplikace

• Funkce: významná při mitotickém dělení, z centriolů vybíhají mikrotubuly dělícího vřeténka

• Pravděpodobná je také funkce při ciliogenezi – tzn. pohybu řasinek a bičíků

Jaderné obaly

• Vnější membrána připomíná membránu endoplazmatického retikula (nese ribozómy), na vnitřní membránu se váže chromatin

• Jádro je obaleno dvojitou membránou, v některých místech jsou tzv. jaderné póry, které umožňují výměnu materiálu mezi jádrem a cytoplazmou

• Z jádra do cytoplazmy putuje mRNA, tRNA a podjednotky ribozomů

• Z cytoplazmy do jádra jdou nukleotidy, bílkoviny, enzymy katalyzující replikaci a transkripci

Membránové organely

• Jsou uzavřeny ve váčky, které jsou odděleny od cytosolu (ribozómy jsou bez membrány)

• Membránovými organelami jsou:

• Endoplazmatické retikulum

• Golgiho komplex

• Lyzozómy (pouze živočišné buňky)

• Vakuoly (pouze rostlinné buňky)

• Mitochondrie

• Plastidy (pouze rostlinné buňky)

Endoplazmatické retikulum ER

• Soubor cisteren (obklopujících) jádro

• Dochází tam k intenzivním syntézám – např. membránových lipidů

• Ty cisterny ER, které obsahují na povrchu ribozómy se označují jako drsné ER (bez ribozómů na povrchu – hladké ER)

• Na ribozómech ER se syntetizují membránové proteiny

Golgiho komplex GK

• Je tvořen několika cisternami = označují se jako diktyozóm (na povrchu nejsou nikdy ribozómy) – viz obrázek

• Dovnitř cisteren se dostává materiál z ER. V GK dochází k chemickým úpravám bílkovin a lipidů. Mohou zde vznikat látky určené k sekreci (např. enzymy trávicích žláz, bílkovinné hormony apod.)

• Vzniká materiál pro tvorbu buněčné stěny

Lyzozómy

• Pouze u živočišných buněk.

• Jedná se o váček naplněný hydrolytickými enzymy, které jsou schopny štěpit přírodní organické látky.

• Dokáží také likvidovat bakterie, poškozené vlastní organely.

• Jsou schopny vyvolat smrt buňky tím, že vylijí vlastní obsah do cytoplazmy, kde dochází k degradaci nejen cytoplazmy, ale také ostatních buněčných organel (= autofagie)

Peroxyzómy

• Typ malých lyzozómů, které obsahují enzymy (např. kataláza) štěpící peroxid.

• Větší počet peroxyzómů je v ledvinných nebo jaterních buňkách

• Chemické děje: za působení katalazy

H2O2 → H2O + ½ O2

Semiautonomní organely

• Mají vlastní aparát DNA a nezávislé dělení na dělení buňky (proto semiautonomní – polonezávislé)

• Jejich vlastní DNA kóduje pouze část vlastních bílkovin

• Na povrchu mají dvě membrány, vnitřní a vnější.

• Patří zde mitochondrie (v obou typech buněk), plastidy (většinou ve formě chloroplastů – pouze u rostlinných buněk)

Mitochondrie

• Energetické centrum buňky

• Kulovité, oválné, vnitřní membrána vybíhá ve výběžky kristy, vevnitř je hmota – matrix.

• Vnější membrána je hladká

• Počet mitochondrií v jedné buňce několik set až několik tisíc (záleží na intenzitě metabolismu).