1.22. Vznik a kontinuita zivota s ohledem na antropogenni vlivy na biosferu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
HISTORICKÝ VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
PRAHORY – archeozoikum (před 3800 mil. lety)
CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ EVOLUCE
VZNIK ŽIVOTA
HETEROTROFNÍ PROKARYOTA
BAKTERIE HETEROTROFNÍ →BAKTERIE CHEMOAUTOTROFNÍ
STAROHORY (2500- 600 mil. lety)
rozvoj SINIC, ŘAS, BAKTERIÍ
vznik EUKARYOT → jednobuněčné rostliny + prvoci (cca před 600 mil. lety)
1. živočichové = HETEROTROFNÍ PRVOCI
první mnohobuněční → ŽIVOČIŠNÉ HOUBY (vývojové stádium gastruly) → slepá vývojová větev mnohobuněčných
rozštěpení vývojových cest živočichů na 2 základní směry:
zmnožování a zdokonalování organel (recentní skupiny prvoků)
rozvoj mechanismů diferenciace a specializace buněk (rozmanitost dnešních mnohobuněčných)
konec STAROHOR →rozvoj fotosyntetizujících AUTOTROFNÍCH ORGANISMŮ → zvýšení množství kyslíku v atmosféře → vznik a rozvoj efektivnějšího aerobního metabolismu →stavba složitějších struktur = pevná kutikula, kostra, schránky (proto v prvohorních usazeninách nacházíme zkameněliny a otisky pevných struktur živočichů – trilobiti = Barandien)
LÁČKOVCI, ČERVI, MĚKKÝŠI
PRIMITIVNÍ ČLENOVCI, OSTNOKOŽCI, POLOSTRUNATCI
PRVOHORY
KAMBRIUM (před 570 mil. lety)
existují již všechny významné kmeny bezobratlých
souběžně se vyvíjejí 2 základní vývojové linie mnohobuněčných:
paprsčitě souměrní s láčkou (žahavci)
dvoustranně souměrní (prvoústí + druhoústí)
SINICE + ŘASY pronikají na souš, první vyšší rostliny
TRILOBITI (vůdčí organismus prvohor), MĚKKÝŠI, BEZČELISTNATCI, PARYBY
ORDOVIK (před 500 mil. lety)
PRVNÍ CÉVNATÉ SUCHOZEMSKÉ ROSTLINY
vrchol vývoje TRILOBITŮ, GRAPTOLITI
rozvoj MĚKKÝŠŮ (= vrchol nesegmentovaných prvoústých)
SILUR (před 435 mil. lety)
hojnější osidlování souše cévnatými rostlinami a ČLENOVCI (= vrchol prvoústých, segmentovaných)
ROSTLINY VÝTRUSNÉ
rozvoj ČLENOVCŮ (vývojově spřízněni s hlísty), ČELISTNATÍ OBRATLOVCI
DEVON (před 395 mil. lety)
LESY CÉVNATÝCH VÝTRUSNÝCH ROSTLIN, PŘESLIČKY a PLAVUNĚ
HMYZ (nejvýše vyvinutá skupina členovců)- přizpůsobil se k životu na souši a vznikly i první létavé formy
ŽRALOCI, KOSTNATÉ RYBY, PANCÍŘNATÉ, DVOJDYŠNÉ → jejich největší rozvoj
na LALOKOPLOUTVÉ navazují KRYTOLEBCI (předkové dnešních obojživelníků, vymírají ve triasu)
KARBON (před 345 mil. lety)
PRALESY KAPRADIN, PŘESLIČEK, PLAVUNÍ
ROSLINY KAPRAĎOSEMENNÉ
první PLICNATÍ PLŽI
STONOŽKY, ŠTÍRCI, PAVOUCI, BEZKŘÍDLÍ a KŘÍDLATÝ HMYZ
první PLAZI (vyvinuti z krytolebců) – nezávislí na vodní prostředí, amnionta
PERM (před 280 mil. lety)
ROSLINY NAHOSEMENNÉ →CYKASY, JINANY, JEHLIČNANY
velké rozšíření OBOJŽIVELNÍKŮ (předchůdci – krytolebci)
rozvoj PLAZŮ
vymření TRILOBITŮ (pozůstatky zkameněliny)
DRUHOHORY = mezozoikum
TRIAS (před 225 mil. let)
rozvoj NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN
PRIMITIVNÍ ŽÁBY + OCASATÍ OBOJŽIVELNÍCI
ROZVOJ PLAZŮ SAVCOVITÝCH (= THERIODONTI), ŽELV, RYBOJEŠTĚRŮ, DINOSAURŮ
první SAVCI (vyvinuti z THERIODONTŮ) = MAMMALIZACE