1.22. Vznik a kontinuita zivota s ohledem na antropogenni vlivy na biosferu

1. JURA (před 195 mil. lety)

• BOROVICE, CEDRY, SEKVOJE, CYPŘIŠE, TISY, BLAHOČETY

• PRAVÉ ŽÁBY

• ICHTYOSAUŘI, PLESIOSAUŘI, KROKODÝLI, PTAKOJEŠTĚŘI

• PRAPTÁCI – ARCHEOPTERYX (z THEKODONTŮ – vznik dinosaurů, ptakoještěrů, recentních krokodýlů, ptáků)

• VEJCORODÍ SAVCI

1. KŘÍDA (před 136 mil. lety)

• ROSTLINY KRYTOSEMENNÉ, rozvoj KVETOUCÍCH ROSTLIN

• ROZVOJ DINOSAURŮ → býložraví, masožraví

• TÁVĚR → vymírání

• HADI, PŠTROSI

• ROZVOJ PTÁKŮ + SAVCŮ → VAČNATCI, PLACENTÁLOVÉ

• všichni ptakoještěři + veleještěři vyhynuli na konci druhohor

1. KENOZOIKUM

• 2 PERIODY → TŘETIHORY + ČTVROTOHORY

1. TŘETIHORY (před 65 mil. lety)

• PALEOCÉN (před 65 mil. lety)

• EOCÉN (před 54 mil. lety)

• OLIGOCÉN (před 38 mil. lety)

• MIOCÉN (před 35 mil. lety)

• PLIOCÉN (před 7 mil. lety)

• rozvoj jednoděložných rostlin/ dvouděložných rostlin/ nahosemenných rostlin

• tropická flóra

• rozvoj obojživelníků → hlavně žab

• rozvoj vačnatců, ptáků, hmyzu

• rozvoj placentálních savců → výchozím typem savců = HMYZOŽRAVCI

• vývoj dalších linií →HLODAVCI/ PRVNÍ KOPYTNÍCI

• rozvoj CHOBOTNATCI/ KYTOVCI/ ŠELMY/ první PRIMÁTI

• EVOLUCE ČLOVĚKA → Australopithecus, Homo habilis (= PLIOCÉN)

1. ČTVROTOHORY (před 7 mil lety)

• PLEISTOCÉN (před 7- 2 mil. lety)

• RECENTNÍ TYP FLÓRY

• ROZVOJ CHOBOTNATCŮ – MAMUT/ NOSOROŽCI/ KONĚ/ ŠELMY

• EVOLUCE PRIMÁTŮ (= z primitivních placentálních hmyzožravců) → HOMO ERECTUS → HOMO SAPIENS

• HOLOCÉN (před 0,01 mil. lety)

• SOUČASNÁ FLÓRA + FAUNA

• HOMO SAPIENS SAPIENS

SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ ČLOVĚKA:

Kmen: STRUNATCI → Podkmen: OBRATLOVCI → Třída: SAVCI → Řád: NEHETNATCI → Nadčeleď: HOMINOIDEA→ Čeleď: HOMINIDI → Podčeleď: HOMININAE → Tribus: HOMININI → Rod: HOMO

PŘEDCHŮDCI RODU HOMO:

První primáti:

• vývojově navazují na HMYZOŽRAVÉ PLACENTÁLNÍ SAVCE ze svrchní křídy (S Amerika)

• nejstarší primáti se na Zemi objevili před 60 miliony let ne přelomu druhohor/ třetihor

• na ně navazují POLOOPICE (fosilní zbytky – Severní Amerika, Evropa)

• navazují VYŠŠÍ PRIMÁTI → nezávisle na sobě se vytvořily 2 skupiny: PLOSKONOSÉ/ ÚZKONOSÉ

• z ÚZKONOSÝCH → 2 NADČELEDI: 1. vedla k paviáni, makaci, kočkodani/ 2. HOMINOIDEA

• z nadčeledi HOMINOIDEA → 2 čeledi: GIBONOVITÍ/ HOMINIDI (oddělena před 30 mil. lety od ostatních primátů)

• z HOMINIDŮ se oddělili nejdříve ORANGUTANI (před 11 mil. lety)/ pak GORILY (před 9-8 mil. lety)/ ŠIMPANZI (před 6-5. mil. lety) = nejbližší příbuzní člověka

• Lidé ještě v 1. polovině 18. století věřili, že jednotlivé druhy organismů jsou od svého stvoření neměnné → KREACIONISMUS (vycházeli zejména z aktuálních náboženských představ, že člověk byl stvořen Bohem)

• Přelom 18. / 19. století – JEAN BAPTISTE LAMARCK přišel s myšlenkou EVOLUCE – jako první poukázal na to, že druhy organismů nejsou neměnné, ale procházejí určitým vývojem

• JOHANN CARL FUHLROTT – r. 1856 objevil a popsal kosterní pozůstatky neandertálce → jako 1. vystoupil s domněnkou, že jde o FOSILNÍHO PRAVĚKÉHO ČLOVĚKA → zrod PALEONTOLOGIE (= vědy zabývající se studiem fosilních forem člověka a jeho předchůdců)

• CHARLES DARWIN – krátce po Fuhlrottově objevu publikoval: O PŮVODU ČLOVĚKA (1871) → Darwin popsal mechanismy evoluce, samotný původ člověka → z podobnosti anatomických a ostatních znaků vyvodil, že člověk + ostatní primáti mají společného předka

• Stěžejní byl objev AUSTRALOPITEKA (r. 1924), člověka vzpřímeného (r. 1927)

• Přelom 20. / 21. století – KOMPLETNÍ PŘEČTĚNÍ LIDSKÉHO GENOMU → srovnání genomu člověka s genomy dalších živočichů (→ zpřesnění představ o původu a vývoji člověka)

• Nejstarší primáti se na Zemi objevili cca před 60 mil. lety → přelom druhohor/ třetihor

• Další evolucí se rozdělili na několik vývojových linií → před více než 30 mil. lety (třetihory) se od ostatních primátu oddělila čeleď HOMINIDI → postupné oddělení jednotlivých větví: ORANGUTANI/ GORILY/ ŠIMPANZI (mají nejblíže ke člověku) → první zástupci rodu HOMO se na Zemi objevili cca před 2-3 mil. let

• Nejstarší hominid → SAHELANTROPUS (r. 2002, Čad) – pravděpodobný 1. hominid schopný chůze po dvou

• Další „kandidáti“, kteří by mohli být nejstaršími: ORRORIN (žil před 6 mil. lety, r. 2000, Keňa)/ ARDIPHITECUS RAMIDUS (žil před 5,5 mil. let, Egypt, Etiopie)

• NEJSTARŠÍ VÝVOJOVÁ VĚTEV VEDOUCÍ K ČLOVĚKU = AUSTRALOPITHEKOVÉ (před 5 mil. let- pliocén = období třetihor)