29. Genetika člověka a populací

GENETIKA POPULACÍ

• Populace – soubor jedinců téhož druhu, kteří žijí v určitém místě,

mají společné předky a jsou odděleni od ostatních

populací,

• Genofond – soubor všech alel všech členů populace,

• Genetická struktura populace 1) podle počtu jedinců (malé, velké)

2) podle způsobu rozmnožování

(autogamické, panmiktické)

Autogamické populace

• její členové se rozmnožují autogamií (samooplozením), samosprašné rostliny,

• Výsledkem jejich rozmnožování jsou homozygotní jedinci, kteří plodí jen homozygotní jedince a heterozygotní jedinci podle 2. MZ plodí 50% heterozygotů, 25% homozygotů dominantních a 25% recesivních,

• V každé následující generaci se počet heterozygotů snižuje

Panmiktické populace

• Její členové se rozmnožují panmixií (náhodným párováním), cizosprašné rostliny

• Poměr mezi jedinci jednotlivých genotypů vyjadřuje

Hardy – Weinbergův zákon

p² + 2pq + q² = 1 (p + q = 1)

• p² - podíl jedinců dominantního fenotypu

• p - frekvence dominantní alely

• q²- podíl jedinců recesivního fenotypu

• q - frekvence recesivní alely

Co narušuje rovnováhu HW zákona

• Mutace – náhodné a neusměrněné změny genotypu, malá pravděpodobnost

• Selekce – výběr, dochází k němu v případě, jsou-li některé alely zvýhodněny proti jiným, nositelé výhodných znaků mají více potomků

• Genetický drift – náhodný posun genetické rovnováhy, uskutečňuje se v malých populacích, pro které neplatí HW zákon, malý počet jedinců dává vzniknout malému počtu potomků a přitom se může některá alela ztratit

• Inbreeding – příbuzenské křížení, u malých populací, zvyšuje se podíl dominantních a recesivních homozygotů na úkor heterozygotů