ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK

b)  Nejde-li o bod a), píšeme pouze s(e)-:  

  pohyb shora dolů (i v přeneseném 

významu  a  u  odvozenin):  schlíp-
nout  (ochable  poklesnout,  skles-
nout)  schýlit  se,  skulit  se,  spad-
nout, spád, spatra, spláchnout, splašky, spustit se, spousta, stáhnout, strčit, 
sestrčit atd.;  

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   1  | 27 

  pohyb či výsledek pohybu k sobě, doprostřed, dohromady: sbíječka, sbíjet, 

sblížit  se,  sdružit  se,  sestavit,  shledání,  shon,  schoulit  se,  schůze,  seskupit, 
smíchat, spatný (stoj), stisknout atd.; 

  pohyb  z povrchu  pryč:  scestný,  sčesat,  seškrábnout,  sešlapat,  sfouknout, 

sklouznout, sesmeknout se, smést atd.; 

  uvedení v soulad, uzavření dohody: sestavit, sjednat, spočítat atd. 

c)  Nejde-li o body a), b), píšeme pouze z(e)-: 

  změna stavu: zčervenat, zesinat/zsinat (zblednout), zestárnout, zjednat (po-

řádek), zocelit se, zpozorovat, zpronevěřit, ztichnout, ztuhnout atd.  

 
     Psaní příslovečných spřežek obsahujících původní předložku se řídí tím, jak byla taková 
spřežka utvořena: stěží, shora, svrchu; zblízka, zcela, zhola, zhluboka, zhurta, zpaměti, zpět, 
zprava, ztěžka, zticha. Pozor na tradiční obraty kdo s koho, být s to. Jedná se o historický 
čtvrtý  pád,  nikoli  současný  druhý.  Musíme  si uvědomit  i  význam  dvojic  slov  sběh  (lidí)  – 
zběh  (dezertér),  smotat  (lano)  –  zmotat  (nesprávně  vyřešit),  shlédnout  (z  kopce  dolů)  – 
zhlédnout (film) atd.  
 
PSANÍ PÍSMENA ú/ů   Úpíšeme na začátku slov (únor, úhoř), uvnitř slov s předponou (neúrodný, zúčastnit se, 
bezúhonný),  ve  slovech  složených  (trojúhelník,  dolnoújezdský),  v citoslovcích  (vrkú,  cukrú, 
hú),  ve  slově  ocún  (jedovatá  bylina),  v některých  slovech  přejatých  zakončených  na  -úra 
(túra, kúra → manikúra, pedikúra).  
   Ůpíšeme  uvnitř  slov  domácích  (odrůda,  různý,  zůstatek,  kůra)  i  některých  přejatých-
zdomácnělých  (růže,  blůza),  v příslovcích  (domů,  dolů),  v pádových  koncovkách  podstat-
ných jmen (pánů, mužů, pánům, mužům) a přídavných jmen přivlastňovacích (bratrův, ot-
cův, Jiráskův).