ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
b) Nejde-li o bod a), píšeme pouze s(e)-:
pohyb shora dolů (i v přeneseném
významu a u odvozenin): schlíp-
nout (ochable poklesnout, skles-
nout) schýlit se, skulit se, spad-
nout, spád, spatra, spláchnout, splašky, spustit se, spousta, stáhnout, strčit,
sestrčit atd.;
Č e s k ý j a z y k a k o m u n i k a c e 1 | 27
pohyb či výsledek pohybu k sobě, doprostřed, dohromady: sbíječka, sbíjet,
sblížit se, sdružit se, sestavit, shledání, shon, schoulit se, schůze, seskupit,
smíchat, spatný (stoj), stisknout atd.;
pohyb z povrchu pryč: scestný, sčesat, seškrábnout, sešlapat, sfouknout,
sklouznout, sesmeknout se, smést atd.;
uvedení v soulad, uzavření dohody: sestavit, sjednat, spočítat atd.
c) Nejde-li o body a), b), píšeme pouze z(e)-:
změna stavu: zčervenat, zesinat/zsinat (zblednout), zestárnout, zjednat (po-
řádek), zocelit se, zpozorovat, zpronevěřit, ztichnout, ztuhnout atd.
Psaní příslovečných spřežek obsahujících původní předložku se řídí tím, jak byla taková
spřežka utvořena: stěží, shora, svrchu; zblízka, zcela, zhola, zhluboka, zhurta, zpaměti, zpět,
zprava, ztěžka, zticha. Pozor na tradiční obraty kdo s koho, být s to. Jedná se o historický
čtvrtý pád, nikoli současný druhý. Musíme si uvědomit i význam dvojic slov sběh (lidí) –
zběh (dezertér), smotat (lano) – zmotat (nesprávně vyřešit), shlédnout (z kopce dolů) –
zhlédnout (film) atd.
PSANÍ PÍSMENA ú/ů Úpíšeme na začátku slov (únor, úhoř), uvnitř slov s předponou (neúrodný, zúčastnit se,
bezúhonný), ve slovech složených (trojúhelník, dolnoújezdský), v citoslovcích (vrkú, cukrú,
hú), ve slově ocún (jedovatá bylina), v některých slovech přejatých zakončených na -úra
(túra, kúra → manikúra, pedikúra).
Ůpíšeme uvnitř slov domácích (odrůda, různý, zůstatek, kůra) i některých přejatých-
zdomácnělých (růže, blůza), v příslovcích (domů, dolů), v pádových koncovkách podstat-
ných jmen (pánů, mužů, pánům, mužům) a přídavných jmen přivlastňovacích (bratrův, ot-
cův, Jiráskův).