ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
-ství, -stvo: hrabství, bohatství, vodstvo, panstvo;
druhý stupeň přídavných jmen: tužší, strožejší, sušší, plašší, snazší (snadněj-
ší), vyšší, hlubší, hebčí, hezčí, křehčí, mělčí, tenčí, trpčí.
DÉLKA SAMOHLÁSEK Délka samohlásek se v češtině mění při odvozování (prodávat – prodavač) a při ohýbání
(dům – domy, bez ní – na ni). Připomeneme si pravopisně problematické jevy.
a) U přídavných jmen odvozených příponou -cí krátká samohláska označuje funkci,
účel předmětu či systému (balicí papír, nikoli balící papír). Přídavná jména
s dlouhou samohláskou označují právě probíhající děj (prodavačka balící zboží).
Podobně: čisticí (prášek) – čistící (opravář čistící pračku), žehlicí (prkno) – žehlící
(žena žehlící prádlo). ALE: řídící pracovník (profese), vyšetřující soudce.
b) Dvojslabičná podstatná jména r. středního krátí délku ve 2. pádě mn. č. pouze u
některých slov: léto – let, jádro – jader, péro – per, játra – jater.
c) Podstatné jméno práce krátí délku v 7. pádě j. č. a ve 2., 3., 6., 7. pádě mn. č.:
s prací, bez prací, k pracím, o pracích (ne *o pracech), s pracemi.
d) Zájmeno ona má krátkou samohlásku pouze ve 4. pádě:
Podoby s n- se užívají po předložce.
jednotné číslo množné číslo
1. pád ona
ony
2. pád jí, ní
jich, nich
3. pád jí, ní
jim, nim
4. pád ji, ni
je, ně
5. pád
6. pád ní
nich
7. pád jí, ní
jimi, nimi
Č e s k ý j a z y k a k o m u n i k a c e 1 | 29