ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK

a)  s nevyjádřeným  podmětem  plynoucím  z předešlého  kontextu  →  -i/-y  (Dívky  byly 

úplně bezmocné. Co mohly udělat? / Chlapci byli bezmocní. Co mohli udělat?); 

b)  s podmětem vyjadřujícím množství či počet → -i/-y (Tisíce návštěvníků prošly před 

branou  zámku,  aniž  tušili/tušily,  že  není  původní  –  shoda  podle  rodu,  dále  podle 
smyslu/rodu  x  shoda  pouze  podle  rodu  –  Tisíce  návštěvníků  prošly  před  branou 
zámku); 

c)  u všeobecného podmětu (jímž se rozumí „někdo, lidé“) → -i (Otiskli to v novinách, 

Utíkal, jako by ho honili). 

 
5. Další typy případů 

a)  u  typu  ledoborci/ledoborce  atp.  →  -i/-y  někdy  dělá  problém  určení  životnos-

ti/neživotnosti; pomoci si můžeme 1. pádem množného čísla (sněhulák – sněhuláci 
→

  životný):  Ledoborci  vypluli  x  Ledoborce  vypluly,  Byli  stanoveni  noví  ukazatelé  x 

Byly stanoveny nové ukazatele, Papíroví draci létali x Papírové draky létaly; 

b)  podstatná jména rodiče, koně (zvíře), lidičky mají koncovku jako neživotná, ale sho-

du jako podstatná jména životná  → -i (Svědomití rodiče se zúčastnili, Lidičky, kde 
jste byli?, Vraní koně táhli kočár x Houpací koně (dětská atrakce) stály na hřišti); 

c)  podstatné jméno  den  má  v 1.  pádě  č.  mn.  dva,  resp. tři  tvary:  dni,  dny;  tyto  tvary 

mají shodu jako jména neživotná → -y (Dni/dny se krátily), pouze u knižního tvaru 
dnové je shoda → -i (Krásní dnové minuli); 

d)  slova děti, děvčata → -y, -a (Děti utíkaly, Děvčata utíkala); slovo dítě je v množném