Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.12 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

baterii 

auta; 

Kredit 

lze 

do 

telefonu 

kdykoliv 

dobít). 

   Pokud chceme vyjádřit, že bylo něco získáno s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí  
a nátlaku, užijeme sloveso dobýt: vydobýt si uznání, dobýt pohledávku, dobýt hrad. Odtud 
je i odvozené podstatné jméno dobyvatel, a to i přesto, že se obě strany mezi sebou bijí a 
dobyvatelé často krutě dobíjejí raněné obránce. Úsilí musíme vynaložit i při vykopávání a 
vyzvedávání  předmětů  ze  země,  proto  píšeme  dobýt/dobývat  uhlí,  dobýt  pařez. 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   1  | 21 

   Pokud nemáme při rozlišení slov jistotu, můžeme si pomoci převedením sloves do bu-
doucího  času.  Lovec  dobije  poraněné  zvíře,  takže  napíšeme  dobít  zvíře;  hokejisté  dobu-
dou/dobydou vítězství, tedy dobýt vítězství. Ne každý se však může na tuto pomůcku (nebo 
spíš na sebe) spolehnout. Bohužel i ve zpravodajství slýcháme záměny budoucího času: až 
armáda *dobije město, přestože je zřejmé, že jde o dobývání, ne o dobíjení. 
 
   Ly/ý:lysý (bez porostu, např. plešatý, holý), lysina, Lysá, Lysolaje, lyska (pták); lýčí (kůže 
kryjící měkký rostoucí paroh), lýčený (vyrobený z lýka), lýkovec (keř); pelyněk; plyš; slynout 
(být proslulý); plytký (povrchní, jalový); vlys (ozdobný pruh na stěně stavby); Volyně.  
   Li/í: mlít (z praslovanského *melti), líčený (vyprávět); líčit se; lísat se; lišaj (noční motýl), 
ližiny (kovové nebo dřevěné trámce; na střechách automobilů podélné vyztužené lišty, na 
které  se  dá  připevnit  nosič  na  kola  nebo  autozahrádka),  vlis  (výsledek  vtlačení  nějakého 
materiálu – od slovesa vlisovat); líska (strom).     
 
   My/ý: pomyje (splašky po mytí nádobí), mýval; mýtit, vymycovat (kácet stromy); nedomy-
kavost (neschopnost uzavřít se), vymykat se, výmyk, přimykat se; smýkat, smýčit; dmýchat; 
nachomýtnout se (vyskytnout se); mýto, mýtné, Mýto; mykat (urovnávat vlákna v přízi jed-
ním směrem); sumýš (mořský živočich, někdy nazývaný „mořská okurka“); Litomyšl; Kamýk.  
   Mi/í: mít (vlastnit); mi (3. p. j. č. od zájmena já); vymítat (vypuzovat).  
 
   Py/ý: pýchavka (houba), pych (krádež plodin v lese), přepych; Solopysky; zpytovat (pečlivě 
zkoumat své nitro), nevyzpytatelný; pykat (nést trest); pýřit se (být v rozpacích), čepýřit se 
(čechrat si peří); pyj; Chropyně; Pyšely; Spytihněv. 
   Pi/í: píchat; pískat, pískot; opilovat (pilníkem); pikat (v dětské hře na schovávanou hlídat 
určené stanoviště zvané pikola).  
 
   Sy/ý: Syneč; syrovinka (houba); sychravý (chladný a vlhký, př. den), Sychrov; sýpka (sklad 
obilí), sypek (vnitřní povlak polštářů, peřin). 
   Si/í:sirý  (osiřelý);  sirup;  sirob  (hustá  cukerná  šťáva);  sípat  (vydávat  chraplavý  hlas);  sivý 
(šedivý).  
 
   Vy/ý: výsostný (svrchovaný, suverénní), vyvýšit; výskat (radostně vykřikovat); vyžle (hube-
ný člověk); výheň; cavyky (okolky, průtahy); vyza (ryba). 
   Vi/í: visutý (visící, př. most); vír (př. vodní vír, ve víru tance); vískat (probírat se ve vlasech); 
vít (vinout); vížka (malá věž); Vizovice.  
 
   Zy/ý: jazylka (kostěný podklad kořene jazyka obratlovců); nazývat se (jmenovat se), vy-
zývavý, vzývat (úpěnlivě prosit o pomoc, př. božstvo).  
   Zi/í: brzičko; zívat, nazívat se (př. únavou).  
 
 

Témata, do kterých materiál patří