ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK

baterii 

u 

auta; 

Kredit 

lze 

do 

telefonu 

kdykoliv 

dobít). 

   Pokud chceme vyjádřit, že bylo něco získáno s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí  
a nátlaku, užijeme sloveso dobýt: vydobýt si uznání, dobýt pohledávku, dobýt hrad. Odtud 
je i odvozené podstatné jméno dobyvatel, a to i přesto, že se obě strany mezi sebou bijí a 
dobyvatelé často krutě dobíjejí raněné obránce. Úsilí musíme vynaložit i při vykopávání a 
vyzvedávání  předmětů  ze  země,  proto  píšeme  dobýt/dobývat  uhlí,  dobýt  pařez. 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   1  | 21 

   Pokud nemáme při rozlišení slov jistotu, můžeme si pomoci převedením sloves do bu-
doucího  času.  Lovec  dobije  poraněné  zvíře,  takže  napíšeme  dobít  zvíře;  hokejisté  dobu-
dou/dobydou vítězství, tedy dobýt vítězství. Ne každý se však může na tuto pomůcku (nebo 
spíš na sebe) spolehnout. Bohužel i ve zpravodajství slýcháme záměny budoucího času: až 
armáda *dobije město, přestože je zřejmé, že jde o dobývání, ne o dobíjení. 
 
   Ly/ý:lysý (bez porostu, např. plešatý, holý), lysina, Lysá, Lysolaje, lyska (pták); lýčí (kůže 
kryjící měkký rostoucí paroh), lýčený (vyrobený z lýka), lýkovec (keř); pelyněk; plyš; slynout 
(být proslulý); plytký (povrchní, jalový); vlys (ozdobný pruh na stěně stavby); Volyně.  
   Li/í: mlít (z praslovanského *melti), líčený (vyprávět); líčit se; lísat se; lišaj (noční motýl), 
ližiny (kovové nebo dřevěné trámce; na střechách automobilů podélné vyztužené lišty, na 
které  se  dá  připevnit  nosič  na  kola  nebo  autozahrádka),  vlis  (výsledek  vtlačení  nějakého 
materiálu – od slovesa vlisovat); líska (strom).     
 
   My/ý: pomyje (splašky po mytí nádobí), mýval; mýtit, vymycovat (kácet stromy); nedomy-
kavost (neschopnost uzavřít se), vymykat se, výmyk, přimykat se; smýkat, smýčit; dmýchat; 
nachomýtnout se (vyskytnout se); mýto, mýtné, Mýto; mykat (urovnávat vlákna v přízi jed-
ním směrem); sumýš (mořský živočich, někdy nazývaný „mořská okurka“); Litomyšl; Kamýk.  
   Mi/í: mít (vlastnit); mi (3. p. j. č. od zájmena já); vymítat (vypuzovat).  
 
   Py/ý: pýchavka (houba), pych (krádež plodin v lese), přepych; Solopysky; zpytovat (pečlivě 
zkoumat své nitro), nevyzpytatelný; pykat (nést trest); pýřit se (být v rozpacích), čepýřit se 
(čechrat si peří); pyj; Chropyně; Pyšely; Spytihněv. 
   Pi/í: píchat; pískat, pískot; opilovat (pilníkem); pikat (v dětské hře na schovávanou hlídat 
určené stanoviště zvané pikola).  
 
   Sy/ý: Syneč; syrovinka (houba); sychravý (chladný a vlhký, př. den), Sychrov; sýpka (sklad 
obilí), sypek (vnitřní povlak polštářů, peřin). 
   Si/í:sirý  (osiřelý);  sirup;  sirob  (hustá  cukerná  šťáva);  sípat  (vydávat  chraplavý  hlas);  sivý 
(šedivý).  
 
   Vy/ý: výsostný (svrchovaný, suverénní), vyvýšit; výskat (radostně vykřikovat); vyžle (hube-
ný člověk); výheň; cavyky (okolky, průtahy); vyza (ryba). 
   Vi/í: visutý (visící, př. most); vír (př. vodní vír, ve víru tance); vískat (probírat se ve vlasech); 
vít (vinout); vížka (malá věž); Vizovice.  
 
   Zy/ý: jazylka (kostěný podklad kořene jazyka obratlovců); nazývat se (jmenovat se), vy-
zývavý, vzývat (úpěnlivě prosit o pomoc, př. božstvo).  
   Zi/í: brzičko; zívat, nazívat se (př. únavou).