ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
baterii
u
auta;
Kredit
lze
do
telefonu
kdykoliv
dobít).
Pokud chceme vyjádřit, že bylo něco získáno s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí
a nátlaku, užijeme sloveso dobýt: vydobýt si uznání, dobýt pohledávku, dobýt hrad. Odtud
je i odvozené podstatné jméno dobyvatel, a to i přesto, že se obě strany mezi sebou bijí a
dobyvatelé často krutě dobíjejí raněné obránce. Úsilí musíme vynaložit i při vykopávání a
vyzvedávání předmětů ze země, proto píšeme dobýt/dobývat uhlí, dobýt pařez.
Č e s k ý j a z y k a k o m u n i k a c e 1 | 21
Pokud nemáme při rozlišení slov jistotu, můžeme si pomoci převedením sloves do bu-
doucího času. Lovec dobije poraněné zvíře, takže napíšeme dobít zvíře; hokejisté dobu-
dou/dobydou vítězství, tedy dobýt vítězství. Ne každý se však může na tuto pomůcku (nebo
spíš na sebe) spolehnout. Bohužel i ve zpravodajství slýcháme záměny budoucího času: až
armáda *dobije město, přestože je zřejmé, že jde o dobývání, ne o dobíjení.
Ly/ý:lysý (bez porostu, např. plešatý, holý), lysina, Lysá, Lysolaje, lyska (pták); lýčí (kůže
kryjící měkký rostoucí paroh), lýčený (vyrobený z lýka), lýkovec (keř); pelyněk; plyš; slynout
(být proslulý); plytký (povrchní, jalový); vlys (ozdobný pruh na stěně stavby); Volyně.
Li/í: mlít (z praslovanského *melti), líčený (vyprávět); líčit se; lísat se; lišaj (noční motýl),
ližiny (kovové nebo dřevěné trámce; na střechách automobilů podélné vyztužené lišty, na
které se dá připevnit nosič na kola nebo autozahrádka), vlis (výsledek vtlačení nějakého
materiálu – od slovesa vlisovat); líska (strom).
My/ý: pomyje (splašky po mytí nádobí), mýval; mýtit, vymycovat (kácet stromy); nedomy-
kavost (neschopnost uzavřít se), vymykat se, výmyk, přimykat se; smýkat, smýčit; dmýchat;
nachomýtnout se (vyskytnout se); mýto, mýtné, Mýto; mykat (urovnávat vlákna v přízi jed-
ním směrem); sumýš (mořský živočich, někdy nazývaný „mořská okurka“); Litomyšl; Kamýk.
Mi/í: mít (vlastnit); mi (3. p. j. č. od zájmena já); vymítat (vypuzovat).
Py/ý: pýchavka (houba), pych (krádež plodin v lese), přepych; Solopysky; zpytovat (pečlivě
zkoumat své nitro), nevyzpytatelný; pykat (nést trest); pýřit se (být v rozpacích), čepýřit se
(čechrat si peří); pyj; Chropyně; Pyšely; Spytihněv.
Pi/í: píchat; pískat, pískot; opilovat (pilníkem); pikat (v dětské hře na schovávanou hlídat
určené stanoviště zvané pikola).
Sy/ý: Syneč; syrovinka (houba); sychravý (chladný a vlhký, př. den), Sychrov; sýpka (sklad
obilí), sypek (vnitřní povlak polštářů, peřin).
Si/í:sirý (osiřelý); sirup; sirob (hustá cukerná šťáva); sípat (vydávat chraplavý hlas); sivý
(šedivý).
Vy/ý: výsostný (svrchovaný, suverénní), vyvýšit; výskat (radostně vykřikovat); vyžle (hube-
ný člověk); výheň; cavyky (okolky, průtahy); vyza (ryba).
Vi/í: visutý (visící, př. most); vír (př. vodní vír, ve víru tance); vískat (probírat se ve vlasech);
vít (vinout); vížka (malá věž); Vizovice.
Zy/ý: jazylka (kostěný podklad kořene jazyka obratlovců); nazývat se (jmenovat se), vy-
zývavý, vzývat (úpěnlivě prosit o pomoc, př. božstvo).
Zi/í: brzičko; zívat, nazívat se (př. únavou).