20. Lipidy

1. vysychání olejů: některé rostlinné oleje (makový, lněný) na vzduchu polymerují

• využívá se jako fermež – nátěrová hmota proti korozi

Živočišné tuky Rostlinné oleje (tuky)

• sádlo (vepřový tuk) především v semenech a plodech

• lůj (tuk přežvýkavců) řepkový olej

• máslo (mléčný tuk) slunečnicový olej

• rybí tuk (tekutý – výjimka) olivový olej

margarín (rostlinný tuk, Hera a Rama)

Složené lipidy

• Složené lipidy: estery VMK a alkoholu (glycerol nebo sfingosin), které obsahují další složky

• Tvoří složité molekuly

• Jsou základním prvkem buněčným membrán

• Mají amfifilní charakter (část hydrofilní i hydrofobní): molekulu tvoří dvě části:

  • Hydrofobní má delší uhlovodíkový řetězec

  • Hydrofilní má iontový charakter a schopnost rozpouštět se ve vodě

• Nyzýváme je také POLÁRNÍ LIPIDY

• Ve vodě tvoří částice koloidních rozměrů, tvz. MICELY, nebo vytvářejí DVOJVRSTVY, a proto jsou významnými složkami buněčných membrán

Fosfolipidy

• Estery glycerolu nebo sfingosinu s mastnými kyselinami, které mají ve svých molekulách esterově navázanou kyselinu fosforečnou - obsahují zbytek H3PO4

• vyskytují se v membránách buněk, v nervových pochvách, játrech, ledvinách, ve žloutku, v soji

Glykolipidy

• obsahují monosacharidové zbytky (např.: galaktosu a glukosu) glykosidicky vázané na lipidickou část

• vyskytují se především v buněčných membránách, v šedé kůře mozkové

Metabolismus lipidů

Tuky jsou vedle sacharidů dalším významným zdrojem energie buněk a stavební složkou buněčných membrán. Jejich metabolismus úzce souvisí s metabolismem sacharidů.

• Metabolismus: chemické procesy, při nichž dochází k přeměně látek a energii

Katabolismus lipidů

• Katabolismus: dráhy rozkladné – vznikají jednodušší látky, zisk energie

1. Tuk se ve střevě štěpí na glycerol + mastnou kyselinu – katalyzuje enzym lipáza

2. Glycerol vstupuje do metabolismu sacharidů, odbouráván v glykolýze

3. VMK se rozkládá způsobem zvaným β – oxidace, který probíhá na β uhlíku (Lyenova spirála)

   • postupné zkracování řetězce o 2 uhlíky

   • probíhá v matrix mitochondrií (u prokaryot v cytosolu)

   • produktem je množství Ac-CoA

Beta-oxidace

1. MK jsou celkem nereaktivní – reaktivita se zvýší jejím aktivováním koenzymem A + spotřebou ATP

   • tuto aktivaci provádí ligáza (acyl-CoA-syntetáza)

   • vzniká acylkoenzym A + AMP (vyčerpané ATP)

2. acyl-CoA podléhá dehydrogenaci, vznik nenasyceného acyl-CoA, uvolněné H2 se vážou na FAD

3. na dvojnou vazbu acyl-CoA se váže H2O (hydratace), vznik 𝛽-hydroxyacyl-CoA

4. 𝛽-hydroxyacyl-CoA podléhá dehydrogenaci, vznik 𝛽-oxoacyl-CoA, uvolněné H2 se vážou na NAD+

5. 𝛽-oxoacyl-CoA se štěpí dalším HSCoA na acetylCoA – vstupuje do Krebsova cyklu

   • MK v řetězci je o 2 uhlíky kratší – proces probíhá znovu

   • redukované koenzymy se jdou do dýchacího řetězce

   • uvolní se velké množství energie