estery protokol

Vypracování

Závěr

Zjistili jsme, že i z dosti zapáchající kyseliny máselné můžeme připravit vonný ester. Po zahřátí a následném ochlazení směsi esteru, jsme začali určovat konkrétní vůně. Vypozorovali jsme: Máselnan ethylnatý získal ananasové aroma a pentylester kyseliny salicylové má vůni orchideje (tento ester jsme však nedokončili.) Estery jsou funkční deriváty karboxylových kyselin. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, ale jsou rozpustné v organických rozpouštědlech. Jsou významnou skupinou přírodních látek. Vyskytují se například v tucích, olejích, vosků, plodů rostlin… Použití esterů je různé. Využívají se v lékařství, k výrobě ředidel barev, v potravinářství, k výrobě odlakovačů na nehty. Nitroglycerin (ester glycerolu a kyseliny dusičné) je nejdůležitější součást dynamitu. Zajímavost: Smrtelná dávka pro člověka 0,5 g na každý kilogram tělesné hmotnosti. Každý ester má svojí specifickou vůni. (viz. tabulka)

Kontrolní otázky a úkoly

1. Z jakého důvodu by se neměla při zahřívání reakčních směsí přesáhnout teplota 80°C

Aby reakce probíhala ve prospěch esterů, musí se porušit rovnovážný stav např. tak, že se vzniklý ester nebo voda odstranuje. Má-li ester nižší bod varu, pak se prostě oddestiluje. Má-li ester vysoký bod varu, lze vodu odstranit jako azeotropní směs. Při reakci se udržováním stále teploty nijak nevychýlí rovnovážný stav. Taky je to dáno teplotou varu alkoholu, který do reakce vstupuje.
Lunge se svými spolupracovníky (1899 – 1901) zkoumal vliv teploty esterifikace.

Citovaná a doporučená literatura

MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000, 250 s. ISBN 80-718-2057-1.

VACÍK, Jiří. Přehled středoškolské chemie. 1. vyd. Praha: SPN, 1995, 365 s. ISBN 80-859-3708-5.

http://fch.upol.cz/skripta/zfcm/ester/ester.pdf