CHLAZENI

Návrh omezení proudu se zpětným zakřivením lze vysvětlit na jednoduchém stabilizátoru. Kdyby v zapojení
nebyl použit dělič Rf +Rg, omezoval by tranzistor T3 výstupní proud na konstantní hodnotu, která se počítá ze

známého vztahu:

Im = UBE /Ro

V děliči bude hodnota Rg značně větší než Rf, proto můžeme použít zjednodušené vztahy. Při zkratu je na

výstupu nulové napětí. Na bázi T3 bude přibližně stejné, jako úbytek na Ro. Chceme dosáhnout, aby omezený

proud při zkratu byl 0,6A. Hodnota Ro se vypočte:

Ro = UBE / Imk = 0,6 / 0,6 = 1 

Ω

Z přímky d vychází, že při výstupním napětí 5 V by měl být výstupní proud 1,1 A. Tomu odpovídá úbytek 1,1 V
na Ro. Aby při této hodnotě se tranzistor T3 otevíral, potřebujeme na Rf úbytek 0,5 V. Zvolíme Rg = 5,6 k

Ω.

Protože na něm je 5,6 V, protéká jím právě 1 mA. Když zanedbáme proud báze T3, vychází hodnota Rf = 500 

Ω.

Zvolíme hodnotu 470 

Ω.

Tranzistor se otevírá postupně, proto výsledná charakteristika nebude ostrá, ale bude probíhat zhruba podle
zakreslené křivky. V konečném návrhu je nutné počítat s proudy všech tranzistorů.

Podobné obvody se používají také u výkonových nízkofrekvenčních zesilovačů. Omezení zkratového proudu se
musí počítat ze ztrátového výkonu zesilovače.

Podrobnější rozvahy o chlazení

Šířením tepla se zabývají různé technické obory.  Teoretické základy šíření tepla jsou známé, ale jejich aplikace
na jednotlivé případy není právě jednoduchá. Používané vztahy a koeficienty v vzorcích nejsou lineární. Při
šíření tepla v kapalinách a plynech ovlivňují výsledek další veličiny, jako tlak, rychlost proudění, vazkost,
vlhkost a podobně. Jejich vliv závisí na dalších podmínkách. Pro orientaci a snadnější zhodnocení výsledků
budou uvedeny vybrané vztahy, které mohou poskytnout přesnější názor a umožní vybrat vhodné konstrukční
uspořádání.

Teplo se šíří z míst s vyšší teplotou do míst s teplotou nižší třemi způsoby: