CHLAZENI

Upozornění:  

Jak bylo uvedeno, plocha tělesa nejen vyzařuje, ale také přijímá záření okolních těles. Proto je

třeba si uvědomit, že energie, vyzářená boční stěnou vnitřního žebra chladiče dopadne na žebro sousední a tam je
pohlcena, zůstane tedy v chladiči. Pro výpočet sálavé složky bychom proto měli uvažovat povrch plochy, která
chladič uzavírá, ne skutečný povrch chladiče.

Závěr k šíření tepla sáláním:
Tento oddíl se zabýval výpočtem sálavé složky při přenosu tepla z chladiče. Z výsledků plyne, že sálání není
převažující, ale také ne zanedbatelnou složkou chlazení. Sálavá složka se zvětšuje s rozdílem teplot a je závislá
na úpravě povrchu chladiče.
Žebra chladiče se uplatní při chlazení prouděním, zejména pak prouděním nuceným. Zvláště u chladičů s hustým
a hlubokým žebrováním se sálavá složka příliš neuplatní. Proto se také u chladicích profilů pro nucené chlazení
často upouští od černění.
Tento výpočet může sloužit k posouzení podílu sálavé složky na celkovém účinku chladiče. Může vést např.
k rozhodnutí o vypuštění nákladné povrchové úpravy, nebo také vysvětlí, proč se tato úprava příliš neprojevila.

Šíření tepla prouděním

Jako poslední způsob šíření tepla zůstalo šíření konvekcí, tedy prouděním. Byla řeč o dvojím způsobu proudění,
přirozeném a nuceném. V obou případech je teoretické řešení tak složité, že v knihách jsou uváděny pouze
základní příklady, jako je proudění v trubkách. Pro tyto případy jsou vypočítány součinitele přestupu tepla
rozhraním. Do výpočtu vstupuje průměr trubky, tepelná vodivost kapaliny, její objemové teplo, vazkost, hustota
a rychlost proudění. Pokud je geometrie teplosměnné plochy komplikovaná, je řešení velmi nesnadné. Proto se
často používají vzorce, které byly odvozeny experimentálně.

Na obrázku je naznačen průběh teploty na chlazené
polovodičové součástce. Průběh teploty v pevných materiálech
je zjednodušeně naznačen přímkou, jako by teplo prostupovalo
stejným průřezem a uplatnil se jen tepelný spád, daný tepelnou
vodivostí. Rozdíl