CHLAZENI

Je zřejmé, že u kořene žeber je rychlost proudění nejmenší a tato
část žebra bude mít nejmenší účinnost. Tento vliv bude ještě
výraznější u chladičů s vějířovitými  žebry, protože se drážka mezi
nimi značně zužuje. Chladič optimální z hlediska proudění by
zaujímal velkou plochu, praktické provedení je vždy kompromisem.

U přirozeného chlazení se využívá přirozeného tahu, kdy teplý
vzduch stoupá vzhůru. Tomuto tahu kladou nejmenší odpor svisle

uspořádaná žebra. Z porovnání hodnot tepelného odporu chladičů stejného profilu a různé délky lze soudit, že
u chladičů s delšími drážkami si můžeme proudění představit přibližně podle dalšího obrázku. Nejvyšší rychlost
je na spodním a dolním okraji. Uprostřed, kde jsou obvykle umístěny výkonové prvky, je oblast s menší
účinností, která je vyznačena přerušovanou čarou . Z obrázku je také zřejmé, že pro optimální proudění by měl
být zachován volný přístup vzduchu z dolní strany chladiče. U vnějších chladičů to lze zajistit dostatečně
vysokými nožkami, uvnitř skříní se desky s chladiči se montují svisle, ve spodní a horní stěně jsou větrací
otvory. Omezením proudění na okrajích chladiče se jeho celková účinnost poněkud sníží.

V některých případech se předpokládá, že uzavření chladiče z vnější strany vytvoří komín, který zvýší rychlost
proudění. Obvykle není chladič tak vysoký, aby vznikl významný tah a předmět v blízkosti chladiče proudění
spíš brzdí.

Jistý význam může mít vytvoření takového kanálu u zadní stěny chladiče. Účinnost chladiče se tím zvýší jen
málo, ale chladič méně ohřívá vnitřek skříně. Mezera by měla být alespoň 2 cm (podle výšky). Většina
z uvedených vlivů nemívá rozhodující efekt, ale pokud se vyskytne několik takových omezení najednou, může
se tím účinek chladiče značně snížit.

turbulentníní proudění

laminární proudění

ideální kapalina (plyn)

omezené
proudění

delší
žebra

krátká
žebra

chlazení
vnitřní strany

Výpočty chlazení elektronických součástí