Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




CHLAZENI

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (476.59 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

materiál, provedení

teplota

relativní pohltivost A

stříbro leštěné

230

0,02

chrom leštěný

150

0,058

pozinkovaný železný plech

30

0,23

ocel leštěná

0,29

železo, povrch slabě zrezivělý

20

0,61

sklo

20

0,094

cihly

20

0,093

Pro posouzení množství vyzářeného tepla trochu teorie:
Vyzářená energie závisí na čtvrté mocnině absolutní teploty T. Intenzita vyzařování černého tělesa H0 je dána

vzorcem:

H0 = 

σ . T4,

kde 

σ = 5,669 . 10-8 [W . m-2 . K4] - 

(Stefan - Boltzmannova konstanta)

V technických výpočtech se používá součinitel sálání černého tělesa, krátce sálavost:

C0 =  10

8 . σ

Pro šedá tělesa se vypočítá sálavost

C = C0 . A

Reálné těleso je obklopeno jinými tělesy, která rovněž sálají a naše těleso tuto energii pohlcuje. Když je teplota
okolí T2 vyšší než teplota tělesa T1, je přijatá sálavá energie větší než vyzářená a těleso se zahřívá, při opačném
poměru teplot chladne. Množství tepla, odcházejícího z tělesa, závisí tedy na rozdílu teplot, na ploše povrchu
tělesa a na relativní pohltivosti (provedení povrchu). Když je (sálající) plocha, která těleso obklopuje, podstatně
větší než vlastní povrch tělesa (místnost, skříň), lze z předchozího odvodit vzorec pro množství vyzářené
energie:

Pro teplotu okolí T2 = 300 K (27

°C) nám pak vyjde pro 1 m2 plochy černého tělesa závislost množství vyzářené

energie na vlastní teplotě tělesa T1:

T1 - T2         [K]

0

2

5

10

20

30

40

50

Q   [W. m-2 . s-1]

0

12,4

31,4

64

130

213

298

392

cca 20 mm

chladič

Q

C S

T

T

=

− 

1

1

1

4

2

4

100

100

.

Výpočty chlazení elektronických součástí

23

Při normálních podmínkách chladiče můžeme počítat s rozdílem teplot 20 až 30

°C, těleso nedokonale černé

přitom může vyzářit za vteřinu 100 - 200 W z 1 m2 plochy. U reálného chladiče (A = 0,85) představuje tedy
sálavá složka tepelný odpor 20 až 15 K/W na každý dm2 plochy. Tento odpor se ve výpočtu řadí paralelně
k odporu, daného konvektivní složkou. U čistých kovových povrchů může sálavá složka klesnout na třetinu
až čtvrtinu, u leštěných povrchů ještě více.
Proto se chladiče z hliníkových slitin černě eloxují. Přípustný je i nátěr vhodnou tmavou barvou, nejlépe matnou.

Témata, do kterých materiál patří