Kozy

Anglo-nubijská koza

• rozšířena v Anglii, Austrálii i Kanadě a USA

• vzniklo křížením indického a súdánského plemene s anglickými mléčnými plemeny

• plemenná kniha založena v roce 1890

• krátkosrsté plemeno, středně velký a velký tělesný rámec , dlouhé svislé uši a výrazná klabonos

• povolené zbarvení: světle hnědé, kaštanová, černá, bílá a smetanová

• váha u samce :100 kg , u samice 60-80kg

• svou mléčnou užitkovostí připomíná plemeno toggenburské, složením mléka plemeno burské, kterém konkuruje v mastné užitkovosti

• toto plemeno je charakteristické vysokou dojivostí 5-6kg/den, tučnost 4,8 % a obsahu bílkovin 3,8%

• vhodné pro produkci mléka a na výrobu sýrů

• používá se ke křížení s jinými plemeny koz pro zvýšení mléčné a mastné užitkovosti

Masná plemena koz

• ve světě jsou nejvíce rozšířená

• u nás plemena téměř neznámá

• jak v evropě tak i u nás velký předpoklad pro rozšíření

• zástupci: Búrská koza

Búrská koza

• vyšlechtěna v Jižní Africe z bantunské kozy

• vznikly tři formy nezušlechtěné búrské kozy a zušlechtělá búrská koza

• do Evropy byla dovezena zušlechtělá búrská koza ,která se kříží s místními plemeny za účelem zvýšení masné produkce

• chová se jak v čisté formě i křížením s méně vhodnými dojnými plemeny

• zbarvení je bílé, hlava světle hnědá

• velmi dobře osvalené tělo, nenáročné na druh krmiva ale žravé

• výška kozlů je 70 cm, hmotnost 70-100kg u koz 60cm , hmotonost 60-75kg

Srstnatá plemena koz

Angorská koza

• Pochází z Turecka

• Hlavním produktem je mohér (stříbřitě lesklé vlákno) jeho roční produkce je kolem 3kg

• Šlechtitelská práce je zaměřena na bílý mohér, který lze dobře barvit

• Malého rámce, dosahuje hnotnosti 29kg, výška v kohoutku 51cm a délky těla 53 cm

• bílá (v některých provinciích je hnědě,šedě nebo černě zbarvená)

• U prošlechtěných chovů např. v USA se docílilo vyšší tělesné hmotnosti I vyššího množství mohéru

Kašmírská koza

• patří ke středoasijským kašmíromým plemenům

• barva bílá nebo černá, dlouhé svislé uši

• velmi dlouhá a jemná srst

• významné produkcí kašmíru, za rok kolem 400g

• hnotnost kozlů je kolem 60kg u koz 35-45kg

• výška v kohoutku 60-70 cm

Mléčná produkce

• kozí a kravské mléko jsou si složením podobné

• množství bílkovin je stejné, avšak jejich skladba je rozdílná

• bílkoviny -kasein alfa s1 má v kozím mléce zvláštní význam-ovlivňuje reakci na syřidlo a tepelné ošetřování při výrobě sýrů, sýry s tímto typem kaseinu mají tužší konzistenci, obsah bílkovin v kozím mléce se pohybuje kolem 3,3 %.

• Tuky-tuk v kozím mléce je ve formě tukových kuliček, které se po ochlazení a stání mléka neshlukují, jak je tomu u mléka kravského ,kozí mléko nemá tzv. aglutinin který toto ovlivňuje, zvýšené množství kyseliny kaprinové dodává kozímu mléku charakteristickou vůni a chuť, z pokusných sledování byl potvrzen zvýšený obsah kyseliny kaprinové během laktace a nejvyšší byl v období říje. Průměrný obsah tuku v kozím mléce je 4,1 %.

• Sacharidy – hl. sacharidem kozího mléka je laktóza,její obsah je poměrně stálý a pohybuje se v rozmezí 4,1 – 4,8 % s výjimkou zakrslých plemen, kde hodnota laktózy je vyšší – 5,3 %

• Minerální látky -kozí mléko obsahuje více vápníku, draslíku, hořčíku, fosforu a chloru než mléko kravské, Během laktace obsah jednotlivých prvků kolísá, počet laktací má vliv na sodík, jehož obsah je nižší o 15 – 20% při první laktaci, u vápníku je důležité, v jaké formě se nachází v mléce. V kozím mléku je průměrně 68% a z přítomného vápníku je v koloidní formě a okolo 11% ve formě iontové, v případě nedostatku přísunu minerálních solí v krmivu, doplňují kozy jejich koncentraci v mléce zpočátku z tělní zásoby, obsah stopových prvků ( Fe, Cu, Zn, Mg) je podobný jako v kravském mléce, množství v mlezivu je vyšší než ve zralém mléce, obsah zinku je podmíněn příjmem z potravy

• Vitamíny - kozí mléko (vitamínu A a niacinu), je vhodné pro výživu kojenců, ovšem u vitamínu C a D je nutné ho fortifikovat (obohatit)