Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




14.Ruchovci, lumírovci

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (132 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

14)Ruchovci a Lumírovci Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na:Navigace,Hledání Ruchovci (takzvanáškola národní) byli češtíbásníci sdružení kolemalmanachuRuch, který poprvé vyšel roku1868 při příležitosti položení základního kameneNárodního divadla. Věnovali se aktuálním národním a sociálním problémům, usilovali o osvobození české literatury od cizích vlivů, byli tradičnější v látce i formě. Patří do tzv. „školy národní“.Mezi jejich cíle patřila podporavlastenectví a slovanství a důraz na českou historii a český venkov. Redaktorem almanachu byl J.V.Sládek; asi nejhodnotnější báseň,Husita na Baltu, tam vložil Svatopluk Čech. Almanach měl asi dvacet přispěvatelů, z nichž zůstalo literatuře věrných jen několik. -vůdčí žánr literatury je Poezie teprve od 80.let i próza Významní představitelé Eliška Krásnohorská Svatopluk Čech Ladislav Quis Josef Václav Sládek (z počátku) Eliška Krásnohorská Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová, (18. listopadu 1847 Praha – 26. listopadu 1926 Praha) bylačeská básnířka, libretistka, spisovatelka a překladatelka. Zabývala se emancipačním hnutím, byla členkou Ženského výrobního spolku českého, který založila Karolina Světlá, a byla redaktorkou Ženských listů. Přispívala do časopisu Osvěta, kde se zabývala literární kritikou. Dílo Poezie Její poezie nepatří k příliš kvalitní a lze o ní říci, že je velmi svázaná s dobou vzniku. Ke slovanskému jihu Z máje žití Sny o divadle Bajky velkých Ze Šumavy Letorosty Romány Svéhlavička – dívčí román Célinka – dívčí román Z mého mládí – paměti Co přinesla léta – paměti, kromě jejích libret se pravděpodobně jedná o její nejlepší dílo Libreta k operám- tímto se proslavila nejvíce Hubička – autorem opery je Bedřich Smetana Tajemství – autorem opery je Bedřich Smetana Čertova stěna – autorem opery je Bedřich Smetana Viola – autorem opery je Bedřich Smetana Blaník – autorem opery je Zdeněk Fibich Břetislav – autorem opery je Karel Bendl Karel Škréta – autorem opery je Karel Bendl Dítě Tábora – autorem opery je Karel Bendl Překladatelská činnost Alexandr Sergejevič Puškin: Výbor menších básní (1894), Boris Godunov (1905) Adam Mickiewicz: Pan Tadeáš (1882) George Gordon Byron: Childe Haroldova pouť, (1890) libreto Bizetovy opery Carmen Svatopluk Čech Svatopluk Čech (21. února 1846 Ostředek – 23. února 1908 Praha) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil fantastickýmipříběhy pana Broučka. Život Narodil se v Ostředku u Benešova, jeho otec byl panský správce. V Praze studoval gymnázium a později práva. Přispíval do časopisů Ruch a Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se ji až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. Konec života trávil v Praze na Skalce. Je po něm pojmenován Čechův most v Praze a několik ulic v různých českých městech. Dílo Jeho dílo je velmi ovlivněno K. H. Máchou. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj. Ve svých dílech vystihuje především pocity, politické názory buržoazie. Často se vrací do minulosti, jeho verše jsou vlastenecké. Ve své poezii se zabývá demokratickým rozdělením společnosti a sociální spravedlností. Epika Husita na Baltu – historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských a přírodních vztazích. Adamité Žižka Václav z Michalovic – příběh z Pobělohorské doby Dagmar Roháč na Sioně Evropa – symbolické eposy. Mají podobný motiv – děj se odehrává na moři. Na lodi při bouři, dojde ke vzpouře. revolucionáři na lodi Evropa. Hlavní myšlenkou je spojení Slovanů. Slávie – obdoba Evropy Lešetínský kovář – veršovaná povídka, téma národního a sociálního boje. Příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidundy, kteří brání svůj majetek proti německému kapitánovy. Ve stínu lípy – idylický epos návratu Čecha na venkov, do české krajiny – návrat domů. Ve skutečnosti jde o vzpomínky autora, který několik let v dětství prožil na Peruci. Sekáči – o životě venkovských dělníků, odpor k útlaku Zpěvník Jana Buriana Václav Živsa Bouře Step Do světa širého Lyrika Jitřní písně – sociální lyrika, jedná se o veršované satiry. Staví se v nich do role mluvčího národa: výzvy k národnímu sebeuvědomění. Básně mají meditativní charakter, vycházejí z básníkových úvah. „Jsme malí, slabí – Dosti těchto řečí“ „Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru, A malý ten, kdo zná jen malý cíl“ Písně otroka – 23 básní, z r. 1895, jsou reakcí na politické události. Chtěl povzbudit národ, protože měl pocit, že se národ cítí ponížený. Dílo je alegorií boje za práva národa a bylo velice úspěšné a velice často vydáváno. Satira Hanuman – líčí opičí stát, satira na politický režim Rakouska-Uherska. Kratochvilná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči – satira na Rusko. Petrklíče Šotek Próza Povídky: Povídky, arabesky a humoresky (1878-83) Několik drobných povídek (1884) Humoresky, satiry a drobnéčrty (1887) Různé čřty žertovné i vážné (1887) Několik povídek a různých črt (1888) Pestré cesty po Čechách (1891) Jestřáb kontra Hrdlička (1897) tzv.Broučkiády Pravý výlet pana Broučka doMěsíce (1888) Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888) – cyklus fantasticko-humoristických a satirických vyprávění o Matěji Broučkovi. Brouček je typický měšťák – chamtivý, závistivý. Dostává se mezi husity, kde se projevuje jeho zbabělost. Husitství je zde velmi oceňováno. Matěj Brouček na výstavě (1892) Romány: Kandidát nesmrtelnosti (1879) Ikaros (1885) Druhý květ (1893) – pravděpodobně jeho nejlepší román, líčí zde své mládí a studium na gymnáziu. Dále napsal značné množství humoristických povídek a fejetonů. Často psal z advokátního prostředí. Ladislav Quis Ladislav Quis (5. února 1846, Čáslav – 1. září 1913, Černošice) byl český spisovatel, básník a překladate

Témata, do kterých materiál patří