14.Ruchovci, lumírovci

Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž.

Konec života trávil v Praze na Skalce.

Je po něm pojmenován Čechův most v Praze a několik ulic v různých českých městech.

Dílo

Jeho dílo je velmi ovlivněno K. H. Máchou. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj. Ve svých dílech vystihuje především pocity, politické názory buržoazie. Často se vrací do minulosti, jeho verše jsou vlastenecké. Ve své poezii se zabývá demokratickým rozdělením společnosti a sociální spravedlností.

Epika

Husita na Baltu – historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských a přírodních vztazích.

Adamité

Žižka

Václav z Michalovic – příběh z Pobělohorské doby

Dagmar

Roháč na Sioně

Evropa – symbolické eposy. Mají podobný motiv – děj se odehrává na moři. Na lodi při bouři, dojde ke

vzpouře. revolucionáři na lodi Evropa. Hlavní myšlenkou je spojení Slovanů.

Slávie – obdoba Evropy

Lešetínský kovář – veršovaná povídka, téma národního a sociálního boje. Příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidundy, kteří brání svůj majetek proti německému kapitánovy.

Ve stínu lípy – idylický epos návratu Čecha na venkov, do české krajiny – návrat domů. Ve skutečnosti jde o vzpomínky autora, který několik let v dětství prožil na Peruci.

Sekáči – o životě venkovských dělníků, odpor k útlaku

Zpěvník Jana Buriana

Václav Živsa

Bouře

Step

Do světa širého

Lyrika

Jitřní písně – sociální lyrika, jedná se o veršované satiry. Staví se v nich do role mluvčího národa: výzvy k národnímu sebeuvědomění. Básně mají meditativní charakter, vycházejí z básníkových úvah.

„Jsme malí, slabí – Dosti těchto řečí“

„Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru,

A malý ten, kdo zná jen malý cíl“

Písně otroka – 23 básní, z r. 1895, jsou reakcí na politické události. Chtěl povzbudit národ, protože měl pocit, že se národ cítí ponížený. Dílo je alegorií boje za práva národa a bylo velice úspěšné a velice často vydáváno.

Satira

Hanuman – líčí opičí stát, satira na politický režim Rakouska-Uherska.

Kratochvilná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči – satira na Rusko.

Petrklíče

Šotek

Próza

Povídky:

Povídky, arabesky a humoresky (1878-83)

Několik drobných povídek (1884)

Humoresky, satiry a drobné črty (1887)

Různé čřty žertovné i vážné (1887)

Několik povídek a různých črt (1888)

Pestré cesty po Čechách (1891)

Jestřáb kontra Hrdlička (1897)

tzv. Broučkiády

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888)

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888) – cyklus fantasticko-humoristických a satirických vyprávění o Matěji Broučkovi. Brouček je typický měšťák – chamtivý, závistivý. Dostává se mezi husity, kde se projevuje jeho zbabělost. Husitství je zde velmi oceňováno.