14.Ruchovci, lumírovci

Roku 1868 odjel do USA, kde vedl dobrodružný život. V Americe strávil 2 roky (do roku 1870), pracoval jako dělník v mnoha profesích. Zde se zajímal o osud černochů s nimiž pracoval. Pobyt v USA ho velmi ovlivnil, celý zbytek života byl velmi orientován na anglo-americkou literaturu.

Od roku 1870 byl redaktorem Národních listů (do r. 1875).

V roce 1873 se stal spoluvydavatelem Lumíra, ve kterém později (od. r. 1877) působil i jako redaktor, brzy na to později se stal vedoucím redaktorem, kterým zůstal až do konce svého působení v Lumíru (1898).

Své básně a články uveřejňoval v mnoha dalších časopisech např. Květy, Světozor, Osvěta, …

• Zakladatel české básnické tvorby pro děti

• Prostý, hutný, střídmý jazykový výraz

• Hluboké procítění veršů i projev vzdoru

Dílo

Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče), stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.

Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie – starosvětské písně a české znělky. Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si ji.

Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický. To vedlo k jeho zhudebnění (Karel Bendl, Josef Bohuslav Foerster), dobře se čte. Lze o něm říci, že je poměrně moderní a že jeho tvorba je zajímavá i pro dnešního čtenáře.

Sbírky z Ameriky

Básně (1875) - „Na hrobech indiánských“ – zde vyjadřuje své okouzlení americkou přírodou, především ale ohromení nad demokracií, která pro dolar neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo. Kontrast svobody a bezpráví, soucit s indiány

Americké obrázky

Tvorba zaměřená na Čechy

Jiskry na moři (1880)

Světlou stopu (1881)

Na prahu ráje (1883) – „Role chudých“ sociální nespravedlnost

Ze života (1884) – „Hlavy vzhůru“ – výzvy k národní hrdosti a svědomí, víra v lepší budoucnost

Byli jsme a budem,

jak jsme byly dosud,

ranami a trudem

nezlomí nás osud.

Sluncem a stínem (1887)

České znělky – obrací pozornost na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu s Selskými písněmi.

Selské písně (1890)

Starosvětské písničky (1891) – intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu, čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohoto období české literatury.

Směska (1891)

České písně (1892), v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny.

Pro děti

Zvony a zvonky – „Lesní studánka“

Zlatý máj

Skřivánčí písně