15. Kritický realismus světový

Život

Narodil se v Jasné Poljaně (měl tu i statek) jako člen významného šlechtického rodu. Vstoupil do vojska, jako důstojník se účastnil bojů na Kavkaze a obležení Sevastopolu v Krymské válce. V 80. letech se v něm dovršil duševní přerod-z hýřivého důstojníka a statkáře se stává filozof usilující o nápravu poměrů: pokusil se zlepšit úděl svých nevolníků, ale narazil na jejich nepochopení. V Jasné Poljaně založil pro děti školu, ve které rok sám učil podle vlastního systému, poskytujícího dětem velkou volnost. Odsuzoval nemorálnost civilizace, stavěl ji do protikladu s přirozeným životem, který má být v souladu s přírodou (za vzor uváděl ruského mužika, sám se začal oblékat jako prostý vesničan) a v návaznosti na učení Petra Chelčického požadoval, aby se lidé neprotivili zlu násilím. Ač sám statkář, odvážně vystupoval proti nevolnickému systému. Roku 1882 chtěl rozdělit všechno své jmění nemajetným, ale nakonec je rozdělil jen mezi ženu a děti. 1901 byl vyobcován z lůna pravoslavné církve s odůvodněním, že jeho učení je sektářské, proticírkevní a protikřesťanské. Do Jasné Poljany ho přijíždějí navštívit slavné osobnosti z celého světa (např. od nás i T. G. Masaryk). Roku 28.9.1910 se vzdal všeho blahobytu, opustil Jasnou Poljanu a vydal se na pouť s neznámým cílem; cestou se nachladil a 7. listopadu v Astapově zemřel.

Význam L. N. Tolstoje je, z hlediska ruské literatury, obrovský, protože se jako jeden z prvních autorů, pokusil ruskou literaturu příblížit západní civilizaci, což se mu svým způsobem podařilo.

Další jeho názory:

Vše lze řešit po dobrém.

Domníval se, že žena se má starat o rodinu a rodit děti, ne přemýšlet.

Odmítal měšťanské konvence své doby.

Dílo

Základní Tolstého tezí bylo neprotivení se zlu násilím a celkové nenásilí. Tato teorie se prolíná celým jeho dílem.

Trilogie 1.Dětství

2.Chlapectví

3.Jinošství - spolu s Dětstvím a Chlapectvím tvoří trilogii, vypráví o malém Nikolajovi, který má velmi silný vztah ke své matce, ale ta záhy umírá a spolu s bratrem se jejich výchovy ujímá babička. Z bratrů se stávají sobci. Nikolajův bratr se brzy dostává na universitu, Nikolaj také, ale propadá. Tuto trilogii lze považovat za autobiografickou.

1.Markérovy zápisky

2.Albert

3.Statkářovo jitro -spolu s Albertem a Markérovými zápisky tvoří trilogii.

Vojna a mír (1865-1869)

Vojna a mír bývá označován za historický román, románovou epopej či tzv. román řeka (v ději vystupuje příliš mnoho postav, vše se odehrává jakoby v proudu-proudu událostí). Má čtyři díly zachycující historické události let 1805-1820. První dva díly líčí roky 1805-1807, Napoleonovo válčení v Rakousku a bitvu u Slavkova. Zbylé dvě části zachycují Napoleonovo řádění v Rusku, jeho vpád do Moskvy a bitvu u Borodina. Tolstoj do děje zahrnul nesčetné množství postav. Mezi tři hlavní ale patří zahloubaný intelektuál Pierre Bezuchov, kníže Andrej Bolkonskij a Nataša Rostovová. Pierre představuje vnitřně neuspokojeného člověka, který se snaží vymanit se z duševní rozkolísanosti, rozčarování a slabosti. Touží najít smysl života. Sbližuje se s filozofem Karatajevem, střetává se s různými názory na svět, až končí jako člen tajného opozičního sdružení. Za manželku si bere Natašu Rostovovou, u níž nachází klid a jistotu. Kníže Bolkonskij se učastnil bitvy u Slavkova a po smrti ženy se snažil najít novou oporu ve vztahu s Natašou. Nakonec umírá v její náruči. Umírá však s pocitem, že naplnil své poslání, splnil všechny cíle a jeho život měl nějaký smysl. V románu vystupují samozřejmě i skutečné postavy, jako např. Napoleon, Alexandr I. a Kutuzov.