16.ČESKÝ kritický realismus

15-16) Kritický realismus

Kritický realismus je umělecký a literární směr 19. století. a 20. století. Staví do středu pozornosti společenského člověka v jeho konkrétní podobě a souvislostech. Do popředí se dostává próza, v 19. století zejména román.

K nejvýznamnějším představitelům v literatuře patří například Stendhal, Honoré de Balzac, Romain Rolland, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij. Kritický realismus 20. století je po tematické stránce ovlivňován dějinnými událostmi (obě světové války). Soustřeďuje se na analýzu lidských vztahů a na odhalení jejich podstaty, na palčivé otázky přítomnosti. Kritický realismus v literatuře významně ovlivnil vztah literatury a skutečnosti i specifickou úlohu literatury novým pojetím její společenské angažovanosti.

Kritický realismus v české literatuře

Z důvodu vlády Habsburků začíná kritický realismus v české tvorbě později, a to v závěru 19. a na začátku 20. století. Rozvíjí se ve čtyřech okruzích:

venkovská tematika (Karel Václav Rais, Josef Holeček, Tereza Nováková)

městská tematika (Antal Stašek, Josef Karel Šlejhar, Ignát Herrmann, Karel Matěj Čapek-Chod)

historická tematika (Alois Jirásek, Zikmund Winter)

dramatická tvorba (bratři Alois a Vilém Mrštíkové, Ladislav Stroupežnický, Gabriela Preissová)

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais (4. ledna 1859 Bělohrad – 8. července 1926 Praha) byl český spisovatel s regionálním zaměřením na Podkrkonoší, představitel realismu a tzv. venkovské prózy, který svým dílem navazoval na Němcovou, Hálka a Světlou.

Narodil se v Bělohradě (v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad), pocházel z chudé rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Učil v Železných horách. Později (1894) se stal ředitelem měšťanských škol v Praze na Vinohradech.

Zakladatel beletristického časopisu Zvon.

Dílo

Počáteční práce psal pro mládež, tyto práce souvisejí s jeho učitelským povoláním, jejich cílem bylo vychovávat mládež.

Později (zhruba od r. 1890) ho začaly zajímat horalé, výminkářská otázka a především generační problémy. V jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou velmi slabé.

Všechna díla vycházejí z podkrkonošského venkova, jeho rodiště, které vášnivě miloval, a zabývají se sociální problematikou. Problémy neřeší, ale pouze je popisuje. Charakteristiku tvoří pomocí dialogu.

Nejvíce se zajímal o osudy těch, kteří se nemohli bránit, tj. starých lidí a dětí.

Pro mládež

Povídky starého zbrojnoše

Karlštejnský havran

Povídky ze starých hradů

Poslední léto

Listy z české kroniky

České pohádky o Kristu Pánu

Nová sbírka slovanských pohádek a pověstí

Dárek maličkým – určeno malým dětem

Když slunce svítí – určeno malým dětem

Básnické sbírky