Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




16.ČESKÝ kritický realismus

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (115,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

15-16) Kritický realismus Kritický realismus je umělecký a literární směr 19. století. a 20. století. Staví do středu pozornosti společenského člověka v jeho konkrétní podobě a souvislostech. Do popředí se dostává próza, v 19. století zejména román. K nejvýznamnějším představitelům v literatuře patří napříkladStendhal,Honoré de Balzac,Romain Rolland,L. N. Tolstoj,F. M. Dostojevskij. Kritický realismus 20. století je po tematické stránce ovlivňován dějinnými událostmi (obě světové války). Soustřeďuje se na analýzu lidských vztahů a na odhalení jejich podstaty, na palčivé otázky přítomnosti. Kritický realismus v literatuře významně ovlivnil vztah literatury a skutečnosti i specifickou úlohu literatury novým pojetím její společenské angažovanosti. Kritický realismus v české literatuře Z důvodu vlády Habsburků začíná kritický realismus v české tvorbě později, a to v závěru 19. a na začátku 20. století. Rozvíjí se ve čtyřech okruzích: venkovská tematika (Karel Václav Rais, Josef Holeček, Tereza Nováková) městská tematika (Antal Stašek, Josef Karel Šlejhar, Ignát Herrmann, Karel Matěj Čapek-Chod) historická tematika (Alois Jirásek, Zikmund Winter) dramatická tvorba (bratři Aloisa Vilém Mrštíkové, Ladislav Stroupežnický, Gabriela Preissová) Karel Václav Rais Karel Václav Rais (4. ledna 1859 Bělohrad – 8. července 1926 Praha) byl český spisovatel s regionálním zaměřením naPodkrkonoší, představitel realismu a tzv. venkovské prózy, který svým dílem navazoval na Němcovou, Hálka a Světlou. Narodil se v Bělohradě (v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad), pocházel z chudé rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Učil v Železných horách. Později (1894) se stal ředitelem měšťanských škol v Praze na Vinohradech. Zakladatel beletristického časopisuZvon. Dílo Počáteční práce psal pro mládež, tyto práce souvisejí s jeho učitelským povoláním, jejich cílem bylo vychovávat mládež. Později (zhruba od r. 1890) ho začaly zajímat horalé, výminkářská otázka a především generační problémy. V jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou velmi slabé. Všechna díla vycházejí z podkrkonošského venkova, jeho rodiště, které vášnivě miloval, a zabývají se sociální problematikou. Problémy neřeší, ale pouze je popisuje. Charakteristiku tvoří pomocí dialogu. Nejvíce se zajímal o osudy těch, kteří se nemohli bránit, tj. starých lidí a dětí. Pro mládež Povídky starého zbrojnoše Karlštejnský havran Povídky ze starých hradů Poslední léto Listy z české kroniky České pohádky o Kristu Pánu Nová sbírka slovanských pohádek a pověstí Dárek maličkým – určeno malým dětem Když slunce svítí – určeno malým dětem Básnické sbírky Doma;Obrázky od nás;Cesta k domovu Drobná próza Ve většině případů zde řeší otázky vztahů (nejčastěji rodičů s dětmi). Výminkáři– kniha povídek. Hlavními hrdiny jsou starci a stařenky, kteří pomáhají svým dětem, ale jsou odstrkováni. Otec dá peníze vnučce, a děti s ním proto přestanou mluvit. Syn se po svatbě stane majitelem statku a rodiče odcházejí do vejminku. V tomto díle je patrná kritika touhy mladé generace po majetku. Objevují se zde generační problémy (mladí × staří). Každá generace má jiné názory. Potměchuť – kniha povídek Rodiče a děti Horské kořeny Lopota Půlpáni Vzkazy vlastenecké Po vlasti Romány Kalibův zločin (1892) - tragický příběh hodného Vojty Kaliby, z kterého se po svatbě stává pod vlivem tchyně, ženy chudák který moc miluje svou ženu ta utrácí smatkou jeho peníze. Za něco drobného jde Kaliba do vězení. Když se vrácí domů vidí okně vojáka (jejího milence a otce svého dítěte) Chce ho zabít a omylem zabije svou vlastní ženu Karlu. Tohoto činu nikdy nelituje. O ztraceném ševci – líčí rodinu ševce, jemuž zemře žena. Je zde podán národnostní problém Čechů a Němců, ten zde spočívá v nové ševcově manželce, která ho nutí opustit českou společnost a vstoupit do společnosti německé. Hlavní hrdina je slabý člověk, který ve všem ustupuje své ženě a postupně se poněmčuje. Nedělá to z přesvědčení, ale z nedostatku vůle vzdorovat. Západ (1896) - Západem se myslí sklonek života. Zde je hlavní postavou devadesátiletý farář Kalous, který dožívá na faře, kde ho bičuje jedna rána za druhou. Nejprve mu umírá jeho sestra, poté jeho synovec ze zdravotních důvodů odmítá místo faráře na vesnici. Nakonec umírá. Zapadlí vlastenci – Děj se odehrává ve 40. letech 19. stol. v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských knězů a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim vzdává dík za vykonanou práci. Paničkou – zde konfrontuje život na vesnici a ve městě. Na lepším – osudy sedláků Vorala a Hanáka, řeší problém alkoholismu, pravděpodobně se jedná o první dílo v české literatuře, které popisuje tento problém. Sirotek Horské kořeny Pantáta Bezoušek – líčí příhody starého venkovana v Praze, který sem přijel navštívit svého syna a jeho rodinu. Tento venkovan je nositelem jeho myšlenek, kritizuje zde život v Praze, protože mu připadá narušený majetkem. Káča Skleník Antal Stašek jeho syn je spisovatel Ivan Olbracht Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, (22. července 1843 Stanov – 9. říjen 1931 Praha) byl český spisovatel a právník, otec Ivana Olbrachta. Vystudoval gymnázium v Jičíně (1853–1858) a Krakově, poté studoval práva v Praze (1866 – získal titul doktor práv). Působil jako advokátní pomocník v Kolíně (1869) a v Praze (1870–1873). V letech 1874–1875 působil v Rusku v Petrohradu jako soukromý vychovatel. Od r. 1877 působil jako advokát v Semilech. Od r. 1913 žil v Praze. Dílo Jeho dílo se týkáPodkrkonoší. Byl velmi silně ovlivněn socialismem. Objevují se u něj témata, která byla v české literatuře mnohokrát rozvedena (továrník je neschopný alkoholik atp., který ponižuje své podřízené). A. Stašek je pravděpodobně jedním z prvních českých spisovatelů, kteří s těmito motivy pracovali. Próza Nedokončený obraz O ševci Matou

Témata, do kterých materiál patří