16.ČESKÝ kritický realismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Jirásek se účastnil redigování časopisu Zvon.
Dílo
Literární dráhu Jirásek zahájil veršovanou tvorbou v národním a vlasteneckém duchu. Svoje prózy pak zaměřoval na realitu soudobého venkova. Začínal v 70. letech 19. století, přímo za časů ruchovců, literárně činný byl však ještě ve 20. letech 20. století.
Jeho prvním větším literárním pokusem byla rozsáhlejší historická povídka Skaláci (1875). Posledním dílem se stal nedokončený román Husitský král.
Více než 50 let psal povídky (Povídka z hor, 1878, Z bouřlivých dob, Rozmanitá próza).
Podobně šťastný osud měly méně rozsáhlé balady, idyly a romance, vyhledávané dodavateli, ilustrátory a potom i filmovými tvůrci
Maryla (1887)
Zahořanský hon (1889)
Balada z rokoka (1905).
První cyklus doby pobělohorské v jednosvazkových příběhů komponovaných v duchu novel
Poklad (1885)
Na dvoře vévodském (1881).
Napsal dobrodružný román
V cizích službách (1885)
Próza:
Nejstarší období
Staré pověsti české – které pro svou veršovanost úspěšně vstoupily do četby pro děti a mládež. Soubor pověstí od praotce Čecha, přes dobu knížat, husitství až po Bílou horu.
Husitství
Mezi proudy – líčí počátky husitského hnutí, spory krále se šlechtou a duchovenstvem, vystupují zde historické postavy – Hus, Žižka, Václav IV., arcibiskup Jan z Jenštejna
Proti všem (1893) – líčí vrchol husitského hnutí, stavbu Tábora, Zikmundovo tažení do Čech, bitvu na Vítkově
Bratrstvo – třídílný román o úpadku husitství po bitvě u Lipan a odchod husitských vojsk na Slovensko pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa
Husitský král – hlavní postavou je Jiří z Poděbrad, autor ho ukazuje jako silného panovníka
Z Čech až na konec světa – diplomatická mise Jiřího z Poděbrad podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova
Konec a počátek - román o počátcích Jednoty bratrské
Zemanka - povídka
Doba pobělohorská
Temno – doba největšího útlaku českého národa, duchovní život ovládla katolická církev, Jezuitský řád; nekatolíci se tajně scházejí, čtou bibli a jiné zakázané knihy, za což jsou pronásledováni jezuity. Hl. dějová linie sleduje osudy příslušníků rodiny myslivce Tomáše
Machovce, postižené a rozbité vizitací jezuitských páterů. Za první světové války se stalo nejoblíbenější českou knihou, neboť připomínalo pomíjivost moci, založené na násilí
Psohlavci – román ze 17. století; Chodové pod vedením Jana Koziny usilují o obnovení chodských výsad, odboj je potlačen a Jan Sladký – Kozina – popraven
Hlavní postavy reprezentují časové myšlenky, postavy epizodické utvářejí místní prostředí v jeho všednodennosti.
Skaláci – o selské vzpouře roku 1775 na Náchodsku
Skály - z prvního desetiletí třicetileté války. Líčí osudy evangelické rodiny Křineckých z Ronova, vystěhované do oblasti Adršpachu, prolíná se tu i příběh dr. Voborského, potomka r. 1621 popraveného V. Kochana z Prachové; dále útisk poddaného lidu, který vyvrcholí neúspěšným povstáním, vedeným čáslavským knězem M. Ulickým.