16.ČESKÝ kritický realismus

Od roku 1895 patřil k signatářům Manifestu České moderny.

Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realizmu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval surovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Mrštík přispíval do Zory, Ruchu, České revui a později i do Lumíru.

Část literárního díla vznikla v ojedinělé spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem bratrské spolupráce je drama Maryša (1894), které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby, o čemž svědčí dodnes časté uvádění na domácích jevištích.

Bratrskou spoluprácí vznikla také kniha Rok na vsi, kde v devíti dílech popsali život otce Hrabůvky. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany památek. Obálku brožury nakreslila Zdenka Braunerová. Lyrickou notu si vyzkoušel v Pohádce máje. Příběh lehkomyslného studenta Ríší a jeho milované Helenky se stal klasickým díky filmovému zpracování režiséra Otakara Vávry z roku 1940. Prvky naturalizmu má jeho Santa Lucia. Jeho poslední a nedokončené dílo Zumři, jakoby předznamenalo následující tragédii.

Tvůrčí i osobní krizi vyřešil Vilém Mrštík 2. března 1912 sebevraždou.

Dílo

Santa Lucia – román

Pohádka máje – impresionistický román

Zumři – román

Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších

Kniha cest – povídky

Bavlnkova žena – povídky, spolu s Aloisem Mrštíkem

Stíny

Obrázky

Moje sny – literární kritika

Divadelní hry

Maryša – tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Mladá dívka Maryša je z finančních důvodů nucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky – Maryša Vávru otráví kávou.

Toto drama řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy. Jde o kritiku poměrů na vesnici.

Námět je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval Vilém Mrštík.

Paní Urbanová – naturalistické drama o manželské nevěře

Anežka

Překládal z francouzské a především z ruské literatury (Lev Nikolajevič Tolstoj).

Ladislav Stroupežnický

Ladislav Stroupežnický (6. ledna 1850 Cerhonice – 11. srpna 1892 Praha) byl český dramatik a dramaturg Národního divadla.

Stroupežnický neměl žádné literární vzdělání. Absolvoval pouze dvě třídy reálky v Písku a poté musel pomáhat na rodinném statku. Tam se zakrátko při práci postřelil a následkem toho měl natrvalo zohavený obličej.

Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista. V tomto období pracoval v pojišťovně.

Od roku 1882 do své smrti působil jako dramaturg Národního divadla.