16.ČESKÝ kritický realismus

Doma; Obrázky od nás; Cesta k domovu

Drobná próza

Ve většině případů zde řeší otázky vztahů (nejčastěji rodičů s dětmi).

Výminkáři – kniha povídek. Hlavními hrdiny jsou starci a stařenky, kteří pomáhají svým dětem, ale jsou odstrkováni. Otec dá peníze vnučce, a děti s ním proto přestanou mluvit. Syn se po svatbě stane majitelem statku a rodiče odcházejí do vejminku. V tomto díle je patrná kritika touhy mladé generace po majetku. Objevují se zde generační problémy (mladí × staří). Každá generace má jiné názory.

Potměchuť – kniha povídek

Rodiče a děti

Horské kořeny

Lopota

Půlpáni

Vzkazy vlastenecké

Po vlasti

Romány

Kalibův zločin (1892) - tragický příběh hodného Vojty Kaliby, z kterého se po svatbě stává pod vlivem tchyně, ženy chudák který moc miluje svou ženu ta utrácí smatkou jeho peníze. Za něco drobného jde Kaliba do vězení. Když se vrácí domů vidí okně vojáka (jejího milence a otce svého dítěte) Chce ho zabít a omylem zabije svou vlastní ženu Karlu. Tohoto činu nikdy nelituje.

O ztraceném ševci – líčí rodinu ševce, jemuž zemře žena. Je zde podán národnostní problém Čechů a Němců, ten zde spočívá v nové ševcově manželce, která ho nutí opustit českou společnost a vstoupit do společnosti německé. Hlavní hrdina je slabý člověk, který ve všem ustupuje své ženě a postupně se poněmčuje. Nedělá to z přesvědčení, ale z nedostatku vůle vzdorovat.

Západ (1896) - Západem se myslí sklonek života. Zde je hlavní postavou devadesátiletý farář Kalous, který dožívá na faře, kde ho bičuje jedna rána za druhou. Nejprve mu umírá jeho sestra, poté jeho synovec ze zdravotních důvodů odmítá místo faráře na vesnici. Nakonec umírá.

Zapadlí vlastenci – Děj se odehrává ve 40. letech 19. stol. v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských knězů a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim vzdává dík za vykonanou práci.

Paničkou – zde konfrontuje život na vesnici a ve městě.

Na lepším – osudy sedláků Vorala a Hanáka, řeší problém alkoholismu, pravděpodobně se jedná o první dílo v české literatuře, které popisuje tento problém.

Sirotek

Horské kořeny

Pantáta Bezoušek – líčí příhody starého venkovana v Praze, který sem přijel navštívit svého syna a jeho rodinu. Tento venkovan je nositelem jeho myšlenek, kritizuje zde život v Praze, protože mu připadá narušený majetkem.

Káča

Skleník

Antal Stašek

jeho syn je spisovatel Ivan Olbracht

Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, (22. července 1843 Stanov – 9. říjen 1931 Praha) byl český spisovatel a právník, otec Ivana Olbrachta.

Vystudoval gymnázium v Jičíně (1853–1858) a Krakově, poté studoval práva v Praze (1866 – získal titul doktor práv).