Bílá nemoc

Dílo je psáno formou dramatu, což znamená, že děj je prezentován především prostřednictvím přímých promluv postav (dialogů a monologů) a doplňujících scénických poznámek.

• Typy promluv

Dominantním typem promluvy je dialog. Dialogy jsou charakteristické pro Čapka – jsou živé a slouží k charakterizaci postav. Objevují se také monology, ve kterých postavy vyjadřují své myšlenky a pocity. V textu se vyskytují odborné termíny, zejména latinská označení nemocí. V některých moderních divadelních adaptacích se objevují i zpívané pasáže, například v latině, nebo se čtou scénické poznámky či dobové komentáře k Čapkovi jako "zcizovací prvky".

• Veršová výstavba

Dílo je napsáno v próze, nejedná se o poezii, a proto nemá veršovou výstavbu.

Jazyková rovina:

• Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

Čapek používá spisovný jazyk, ale objevují se i prvky hovorové či knižní řeči, stejně jako odborné termíny. Jazyk je podle zdrojů srozumitelný. Čapek je známý používáním rozsáhlé slovní zásoby, neobvyklých slov a rozvitých souvětí. V dialogu mezi Dvorním radou a novinářem se objevují termíny jako "morfium" a "mikrob". V druhém dějství se v rozhovorech Rady Sigelia s mezinárodními lékaři používá anglický a německý jazyk. Funkce jazykových prostředků spočívá v charakterizaci postav, vytváření dobové atmosféry a odborného prostředí kliniky, a především ve srozumitelném předávání komplexních filozofických a politických myšlenek. Některé recenze moderní inscenace zmiňují, že M. Donutilovi místy nebylo rozumět.

• Trop a figury

Ze zdrojů je přímo zmíněno použití přirovnání a termínů. Bílá nemoc samotná slouží jako symbol – symbol úpadku společnosti, fašistických nesmyslů a hlubokého rozvratu "bílé rasy". Epidemie je přirovnávána k návratu k morovým ranám středověku. Celé dílo lze vnímat jako politickou alegorii. Dvě antagonistické strany (humanita/demokracie a moc/diktatura) jsou zosobněny v postavách Galéna a Maršála a jejich střet je metaforou světového konfliktu. Paradox Galénova osudu je silným řečnickým obratem zdůrazňujícím absurditu situace.

Literárněhistorický kontext:

• Autor – rozepiš podrobně jeho život, tvorbu a význam

Karel Čapek (1890–1938) byl jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře; jeho matka sbírala slovesný folklor. Vystudoval filozofickou fakultu v Praze, studoval také v Berlíně a Paříži. Kvůli nemoci nikdy neměl brannou povinnost. Jeho bratr Josef Čapek byl známý malíř, spisovatel a grafik, který se také podílel na některých Karlových dílech a je autorem slova "robot". Karel Čapek byl ženatý s herečkou Olgou Scheinpflugovou. Měl záliby v amatérské fotografii (zejména známá kniha Dášeňka čili Život štěněte), v cizích kulturách a etnické hudbě.