Bílá nemoc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Významná byla jeho novinářská činnost. Pracoval v Národních listech, Nebojsa a od roku 1921 v Lidových novinách. Napsal obrovské množství fejetonů (vydávaných později ve sbírkách jako Italské listy, Anglické listy) a především zavedl žánr sloupku, ve kterém se vyjadřoval k aktuálním problémům. Díky přátelství s prezidentem T. G. Masarykem, kterého si velmi vážil, se stal de facto "hradním novinářem" a Masaryka portrétoval v Hovorech s T.G.M.. Čapek měl také úzký vztah k divadlu. V letech 1921–1923 působil jako dramaturg a režisér Vinohradského divadla.
Jeho literární tvorba je mnohostranná a začal tvořit před 1. světovou válkou, zpočátku spolu s bratrem Josefem (např. Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, které je alegorií lidské společnosti). Typickým znakem jeho stylu je bohatá slovní zásoba, neobvyklá slova a komplexní souvětí. K jeho samostatné tvorbě patří Trapné povídky, oblíbené detektivní Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy.
Základní myšlenkou jeho děl z přelomu 20. a 30. let byla otázka poznatelnosti světa a porozumění sobě i druhým. Čapek je světoznámý pro svá utopická a antiutopická díla, ve kterých varuje před zneužitím vědeckých a technických vynálezů a před neblahými důsledky pro lidstvo. Mezi ně patří R.U.R. (kde poprvé použil slovo "robot" vytvořené jeho bratrem), Továrna na absolutno, Krakatit (řešící odpovědnost vědce) a drama Věc Makropulos (zabývající se hodnotou konečného lidského života).
Vrcholem jeho díla jsou díla zaměřená proti fašismu, napsaná v 30. letech. K nim patří Válka s mloky, Bílá nemoc a Matka. V těchto dílech předvídal hrozbu války a reflektoval nastupující totalitní režimy.
Význam Karla Čapka spočívá v jeho literárním mistrovství, obrovském rozhledu a schopnosti srozumitelně předávat komplexní filozofické a společenské myšlenky. Byl vizionářem, který předpověděl mnoho problémů moderní civilizace, od zneužití techniky po nástup totalitarismu. Jeho humanistické a demokratické postoje byly v jeho době i po ní vysoce ceněny. Opakovaně byl navrhován na Nobelovu cenu za literaturu.
Doba a společenský/kulturní kontext, kdy autor tvořil
Karel Čapek tvořil především v období meziválečné Československé republiky (1918–1938). Toto období začalo koncem 1. světové války a vznikem samostatného Československa. Ve 20. letech 20. století se rozvíjela demokracie, kultura a ekonomika. Nicméně, světová hospodářská krize v letech 1929–1933 zasáhla i Československo.
30. léta byla poznamenána nástupem fašismu v Německu a v dalších zemích, což představovalo rostoucí hrozbu pro Evropu i pro samotné Československo. Tato doba se vyznačovala chronickým válečným napětím a rostoucím sklonem k násilným řešením politických otázek. Vyvrcholením této krize byla Mnichovská dohoda v září 1938 a následná nacistická okupace v březnu 1939, která vedla k 2. světové válce.