Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Emile Zola

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (33,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Emile Zola- Zabijík Tento naturalistický román je sedmým svazkem románového cyklu Rougon-Macquartů, který líčí sociální poměry ve Francii v druhé polovině 19. století.Hlavní hrdinka, Gervaisa, přijíždí do Paříže s přítelem Lantierem a se svými dvěma syny – Klaudiem a Štěpánem. Doufají, že se jim ve městě bude žít lépe než na venkově. Ubytují se v hotelu a hýří penězi, které Lantier zdědil po matce. Navštěvují divadla, chodí do drahých restaurací a všude jezdí výhradně kočárem. Finance jim začínají ubývat, jsou nuceni odstěhovat se do hotelu nižší kategorie a začít rozprodávat své věci. Také mezi nimi stále častěji dochází k neshodám, až jednoho dne Lantier utíká s jinou.Gervaisa poctivě pracuje v prádelně paní Fauconnierové, aby uživila děti, a stále myslí na svůj sen – touží mít vlastní prádelnu. Seznamuje se s klempířem Coupeauem, který se do ní téměř okamžitě zamiluje a chce si ji vzít. Gervaisa zpočátku o sňatku nechce ani slyšet, po dlouhém přemlouvání však nakonec svoluje.Po svatbě se manželé přestěhují do pěkného bytu poblíž prádelny, aby to Gervaisa neměla do práce daleko. Narodí se jim dcerka Nana a i přes rozpory s Lorilleuxovými (příbuzní Coupeaua, nemají Gervaisu rádi) si žijí dobře. Oba slušně vydělávají a rozhodnou se uskutečnit Gervaisin sen – pronajmout si krámek ve Zlatnické ulici. Vše už je připraveno, ale celý sen musí jít stranou – Coupeau spadne při práci ze střechy a je těžce raněn. Gervaisa odmítá odvést svého muže do nemocnice, a tak utratí veškeré peníze za léčení. Coupeau se i po roce, když už je zcela zdráv, odmítá vrátit k práci. Jen z Gervaisy vysává peníze na hospodu, kam chodí se svými kamarády – Perkem a Telecí nožičkou. Kovář Goujet (soused Coupeaových; tajně Gervaisu miluje) se nabídne půjčit Gervaise peníze na najmutí krámku. Gervaisa nabídku přijímá, s chutí se "dává do díla" a zanedlouho už pěkně vydělává. Prádlo k ní nosí skoro celá čtvrť, včetně paní Goujetové, což Gervaise umožňuje splácet dluh.Na Gervaisin svátek je uspořádána velká hostina o několika chodech. Za dveřmi krámu, kde se večírek koná, se náhle objevuje Lantier (Gervaisin bývalý přítel). Mezi Lantierem a Coupeauem proběhne krátká výměna názorů, po které následuje pozvání Lantiera ke stolu. Od onoho dne je Lantier v prádelně pořád, až se ke Coupeauovým oficiálně nastěhuje. Nájem neplatí, jen vysedává v drahých restauracích, občas také s Coupeauem po hospodách, a to vše za Gervaisiny peníze. Gervaisa začíná mít spoustu dluhů, až nakonec není schopná splácet ani ten svůj. Zanedbává svou práci a tím ztrácí zákazníky, ani matka Goujetová už si u ní nenechává prát. Gervaisa se občas s mladým Goujetem vídá (učí se u něj její mladší syn), nikdy však nedojde dál než k polibku.Coupeau chodí domů v hrozném stavu, tak se Gervaisa pomalu přesouvá k Lantierovi. Coupeaovi nevadí, že jeho žena tráví noc s oběma.Gervaisa už není schopná udržet si krám, prodává ho a stěhuje se do chudého bytu spolu se svým opilým maželem (Lantier zůstává v krámu). Jejich dcera – Nana utíká z domova a nechává se vydržovat. Gervaisu nechtějí nikde zaměstnat, a tak se i ona dává na pití. Coupeau se dostává do blázince a na chvíli se to s ním zlepší. Po nepříliš dlouhé době znovu propadá alkoholu a tentokrát se mu to stává osudným. Z blázince se už nevrací, umírá – vidí tančit své ruce i nohy, a i když pije jen vodu, cítí kořalku.Gervaisa zakrátko umírá jako žebračka, měla snahu vydělat si alespoň na jídlo vlastním tělem. Nikdo však se "starou tlustou pajdou" (měla jednu nohu delší než druhou a ošklivě kulhala) nešel... VLASTNÍ NÁZOR: Na této knize mě zaujal především její název. Čekala jsem příběh o nějakém masovém vrahovi, ale i přesto, že krve jsem se nedočkala, nemůžu říct, že bych nepoznala vraha. Émile Zola jen "zabijákem" nenazval fyzickou osobu, nýbrž alkohol, který je zde líčen jako hrozba lidstva. Ale nejen on. Zola si myslí, a také nám to dává jasně najevo, že nemáme možnost zásadním způsobem změnit vlastní osud. Podle něj v našem životě hraje velkou úlohu dědičnost. Myslím, že jeho názor v tomto ohledu by vyjadřovala fráze: "Jaký otec, takový syn."

Témata, do kterých materiál patří