JOSEF KAREL ŠLEJHAR - KUŘE MELANCHOLIK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Josef Svatopluk Machar
autor manifestu České moderny, básník a prozaik, novinář, obávaný polemik
bankovní úředník ve Vídni, měl kontakt s Prahou, za 1.sv. války vězněn, po válce vysoké funkce v čes. Armádě, konflikt s Masarykovou vládou – byl v opozici
byl proti patosu (oslavě někoho vysokým uměleckým stylem) a rétorice (řečnictví), propagoval civilní básnický výraz
sb. Confiteor I.-II. – kritika soudobé měšťácké společnosti, nechce sloužit měšťákům = proti falešné morálce, soudobou společnost považuje za příčinu svého zklamání
sb. Čtyři knihy sonetů
Zde by měly kvést růže – příběhy o ženách, řeší emancipaci žen
Magdaléna – samostatná báseň o prostitutce, chce se vrátit do norm. života, ale maloměšťácká honorace ji svým odsuzováním a pohrdáním se žene zpátky – dívka je morálně výš než maloměšťáci –společnost
Boží bojovníci – politická satira na mladočeskou stranu, konfrontuje je s husity
František Xaver Šalda
Karel Hlaváček
typický představitel dekadence a symbolismu, pochází z chudých poměrů a na filozofické fakultě studoval moderní jazyky
jednu etapu svého života propagoval Tyršovu myšlenku Sokola. Sb. „Sokolské sonety“
byl to básník, ilustrátor, výtvarný kritik, to vše bylo v novinách „Národní listy“
Sb. „Pozdě k ránu“ – je dekadentně laděná, tzn. dekadentní pocit nejistoty, smutku, marnosti, zádumčivá nálada je typická pro konec století
Sb. „Mstivá kantiléna“ – symbolistická sbírka, dějová, má uspořádanou kompozici, 12 balad – gézové - potomci chudých, bojovali proti španělské okupaci, nejde o souvislé příběhy, ale jde o několik symbolických scén
Motivy: vzpoura, pomsta, smrt, zmar, melancholie, stesk, smutek, osamělost
O AUTOROVI
Josef Karel Šlejhar (1864-1914) – “Karel” je umělecký přídomek uváděny na titulech jeho knih
český naturalistický spisovatel
otec – obchodník s bavlnou, rodiče – časté neshody (i násilí) -> byl vychováván babičkou
vystřídal mnoho zaměstnání (technický úředník v cukrovaru, sedlák) a celý život mě rodinné a existenční problémy
celkem měl 7 dětí, přežily ale jen 3
z Prahy se přestěhoval i s rodinou do Staré Paky k rodičům -> v sousední Nové Pace Šlejharova povídka z roku 1893 (vyšla v Květech) vyvolala kritickou reakci (kvůli popisům místních) – nazvali ho nedoukem a o práci samotné prohlásili, že je výpotkem chorého mozku a výmyslem šílence
po incident se rodina usídlila v Dolní Kalné na statku zděděném po dědečkovi z otcovy strany. Hospodářství neprosperovalo a silné rozpory mezi manželi vedly k rozvodu
od rozvodu v roce 1901 byl až do své smrti učitelem v Hradci Králové, Praze a Kolíně, vrátil se do Prahy a znovu se oženil – sňatek byl však neplatný
zemřel na rakovinu žaludku a je pohřben na Vinohradském hřbitově
DÍLO:
charakteristické pesimismem, čtenáře se snaží šokovat krutými detaily, postavy v jeho dílech jsou dotlačeny okolnostmi (nebo lidskou zlobou) dotlačeny do tragických konfliktů – jediným východiskem je často smrt, píše nejčastěji o životě na vesnici – vylíčen v tom nejhorším světle
své práce publikoval do časopisů – Světozor, Květy, Zlatá Praha
Dojmy z přírody a společnosti – sbírka naturalistických povídek, kde lidé a zvířata, postavení do předurčených, bezvýchodných situací, se v zoufalé snaze přežít dostávají do konfliktů, kde si navzájem ubližují. Líčení přírody.
Kuře melancholik
Lípa – román. Mladý sedlák necitlivě modernizuje hospodářství a snaží se porazit památnou lípu na hranicích svého pozemku. Spisovatel, ústy souseda, vyjadřuje svůj odpor k veškerému pokroku (včetně zemědělského školství) a úctu k tradičnímu venkovskému životu.
Peklo – sleduje život dělníka v cukrovaru, přičemž peklem je myšlen právě ten cukrovar (inspirováno pobytem v Pečkách). Vina je dávána společnosti. Pouze láska přináší východisko.
Ukolébavka – o služce Frantině, která je po celý život týrána, okrádána a vyháněna, a nakonec umírá na dlažbě
Vraždění – román bez jasné dějové linie, popisující život na vesnici, kde si lidé navzájem znepříjemňují život a není spravedlnosti
V zášeří krbu – o nevydařeném rodinném životě slabocha s hysterickou manželkou (autobiografické rysy)
Z Prahy – sbírka naturalistických povídek, zaměřená na zlo a konflikty velkoměstského života
Co život opomíjí – vydáno roku 1895; soubor naturalistických povídek o fyzické a psychické bolesti člověka
Z chmurných obzorů – vydáno roku 1910, Od nás – vydáno roku 1907 - dvě povídky (Sirotek, Nekřtěňátko).