Radosti života

rysy:

1. návaznost na generaci 90. let 19. století – Českou modernu

2. přirozenější, hovorovější, jasnější jazyk

3. společné rysy buřičů – přibližně stejný věk, bohémský život, tíhnutí k anarchismu

4. i přes odpor vůči společnosti příklon k životu, vitalitě – „básníci života a vzdoru“

Anarchističtí buřiči byli silně ovlivněni filozofií Friedricha Nietzscheho. Opovrhovali soudobou společností, její konzervativní morálkou a spořádanou existencí. Propagovali přirozenou lásku, detabuizovali sexualitu, kritizovali tradiční manželství. Vedli bohémský život (včetně bouřlivých setkání v Neumannově vile na Olšanech).

Tvorba anarchistických buřičů byla výrazně ovlivněna:

• myšlenkami anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka a odmítání autority státu),

• myšlenkami antimilitarismu (odmítání války) a vitalismu (oslava života a přírody).

• Z hlediska uměleckého vývoje navazovali na Macharovu satirickou notu realistického ztvárnění skutečnosti a Sovův impresionismus.

• Chtěli umění přiblížit obyčejnému životu a skutečnosti všedního dne; oproti knižním a odborným výrazům autorů moderny záměrně používali neutrální až hovorovou slovní zásobu, autentičnost zvýrazňovali prvky slangu a vulgarismy.

• Typické bylo jednoduché členění strof, pravidelný rytmus, rým a písňovost.

• Někteří byli součástí hnutí Omladina.

další směry na začátku století:

- antimilitarismus (hnutí odmítající válku)

- civilismus (oslava moderní techniky a civilizace)

- vitalismus (oslava života, přírody, citové a smyslové prožitek)

- futurismus

Díla podobná tématem:

sbírka Po nás ať přijde potopa- Přetékající pohár, Perspektiva

Lit. směr

Dekadence

• dekadent = úpadek (francouzština)

• původně hanlivé označení básníka, který tvořil nová díla bez tradic

• životní pocit literátů 19. a 20. století

• autoři znechuceni úpadkem společnosti, nikde neviděli možnost nápravy

• vlastní nitro - individualita

• exotické motivy, perverze, narcisismus (člověk, který miluje sám sebe)

• pocit nudy, zmaru, deprese, smrti (v básních)

• bohémský život (utrácení za prostitutky, alkohol, hospody - inspirace)

• satanismus, nevázaný sex, alkohol a tuláctví

Inspirace

Gellnerovy verše vstoupily do širokého povědomí, např. lidová úprava písně „Konečně je to možná věc“ se známým veršem „Za ženu vezmu si gorilu“ se zpívala ještě dlouho po pražských kabaretech.

několik básní bylo zhudebněno známými hudebníky, například Jaromír Nohavica hrával Radosti života, Visací zámek nahráli: Všichni mi lhali, Perspektiva a Buď matko Boží pomocna, Katapult: Miluju severní nebe (Po nás ať přijde potopa, Volant: Bláznění vjelo do párů (Bláznění vjelo do punkáčů) -> hudebnost veršů

Děj

Autor své básně ani nepojmenovává, pouze sepisuje volně své mysšlenky. V mnohé své tvorbě sám sebe ponižuje a kritizuje. Vyjadřuje svou lásku k mladým ženám či alkoholu. V některých básních píše i sám o sobě, uvažuje o životě a smrti. Verše jsou vtipné, jindy ironické či dokonce satyrické.