Rozbor neuměleckého textu

Prostěsdělovací funkční styl je styl běžné denní komunikace, jeho cílem je sdělit informaci nebo citový postoj. Forma je uvolněná, nepodléhá žádným normám. Nejčastěji se používá obecná čeština (děsnej, kupujem) nebo slang (komp, hákovat, ájina), časté jsou částice, citoslovce nebo zájmena, vatová (prostě, hele, tak) a citově zabarvené slova. Běžné jsou i odchylky od větné stavby. Slohový postup může být informační, popisný nebo vyprávěcí.

Další krok je určení slohotvorných činitelů. Rozlišují se dva druhy: objektivní a subjektivní. Subjektivní činitel je například věk autora, jeho životní zkušenosti nebo povahové rysy. Mezi objektivní slohotvorné činitele se řadí prostředí a situace, kontakt s adresátem, připravenost či nepřipravenost autora a oficiálnost nebo neoficiálnost textu.

Vaším úkolem je posoudit, který z činitelů v textu převládá a do jaké míry ovlivňuje jeho celkové vyznění.

Co je to horizontální a vertikální členění textu?

Jedná se o dva grafické typy členění charakteristické pro různé funkční styly.

Horizontální členění textu se může vyskytovat u všech funkčních stylů, typické je ale hlavně pro umělecký, publicistický a prostěsdělovací. Text je dělen na odstavce a zarovnán většinou k levému okraji, má obvykle titulek nebo název kapitoly.

Vertikální členění textu nejčastěji najdeme u funkčního stylu odborného nebo administrativního, občas u publicistického. Pozná se podle odrážek, číslování, různých formátů písma nebo ilustračních obrázků. Text může být zarovnán na střed (například u pozvánek). Toto členění se používá pro zpřehlednění textu a nejčastěji na něj narazíte v učebnicích.

Nakonec zbývá určit výskyt a předpokládaného příjemce textu. Kde byste na zadaný text mohli v běžném životě narazit a pro koho je nejspíš určen? Pro středoškoláky, maminky na mateřské dovolené, odborníky na jadernou fyziku, obyvatele určitého města či regionu?