ROZBOR UMĚLECKÉHO TEXTU-1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
personální vypravěč – vystupuje v ich-formě, vypravěčem je jedna z postav příběhu např. V. Nabokov – Lolita
neosobní vypravěč – vystupuje v er-formě, zaznamenává chování postav, ale „nevidí“ do jejich nitra
např. V. Páral – Soukromá vichřice
lyrický subjekt = mluvčí básnického díla
6. postava
- jmenujte postavy díla a charakterizujte je dělení:
hlavní / vedlejší / epizodická / fiktivní (v ději nevystupuje přímo, např. Godot) kladná / neutrální / záporná
7. vyprávěcí způsoby
přímá řeč – vyjadřuje promluvu postavy, je oddělena uvozovkami
např. Pavel sáhl po její ruce a řekl: „Pojď, tady nemůžeme zůstat.“
polopřímá řeč – vyjadřuje vnitřní monolog nebo dialog propojený s pásmem vypravěče, vyjadřuje citové stavy
postav, neodděluje se uvozovkami např. Pavel sáhl po její ruce, ne, tady nemohou zůstat.
nevlastní přímá řeč – vnitřní monolog postavy, neodděluje se uvozovkami
např. Pavel sáhl po její ruce, pojď, tady nemůžeme zůstat.
nepřímá řeč – reprodukce řeči postavy vypravěčem, neodděluje se uvozovkami
např. Pavel sáhl po její ruce a řekl, že tady nemohou zůstat.
8. typy promluv
pásmo vypravěče – promluva, kterou pronáší vypravěč ich-formou nebo er-formou
monolog – souvislá a nepřerušovaná promluva jedné postavy, není součástí dialogu
dialog – promluva dvou a více postav; rozhovor
9. veršová výstavba – týká se pouze poezie
- určit, kolik slok nebo veršů obsahuje text; - určit druh rýmu:
střídavý: a, b, a, b
Poledne v tom okamžení, A
táta přijde z roboty:
B
a mně hasne u vaření
A
pro tebe, ty zlobo, ty!
B
sdružený: a, a, b, b
Sedí babka při ohnisku,
A
měří vodu z misky v misku,
A
dvanáct misek v jedné řadě.
B
Pán u baby na poradě.
B
obkročný: a, b, b, a
Šuhaj z Hané práce hledí a dbá,
A
aniž v díle prahne po děvuše,
B
ví, že žena raz za práh přikluše,
B
tři dny a tři noci bude svatba.
A
přerývaný: a, b, c, b / a, b, c, a
Hoj, ty štědrý večere,
A
ty tajemný svátku!
B
Cože komu dobrého
C
neseš na památku
B
postupný rým: a, b, c, d; a, b, c, d
V pokladu zapředeném
A
v svit tmy, plující splavem,
B
vše sněží a vše splývá.
C
Proč na vás zapomenem
A
sny naše v jitru plavém
B
již do oken se dívá.
C
volný rým: nemá pravidelné schéma
10. jazykové prostředky a jejich funkce
- jednotlivá slova vyhledat, pojmenovat a citovat (uvést ukázky)
- rozlišit:
slova spisovná –
neutrální (pes), hovorová (spacák), knižní (oř)
básnická = poetismy (luna)
archaismy – slova zastaralá (hvozd)
historismy – slova označující zaniklé skutečnosti (palcát)
neologismy – slova nově utvořená (Smuténka)
přechodníky – archaické tvary sloves (vstávajíc)
citoslovce (kšá, hú, hrrr)
termíny – odborné názvy (pálená cihla)
slova přejatá (snowboard, ateliér)