Alois Jirasek - Stare poveti ceske

I byl hrad Praha řečený velice pevný a panoval pak vedle Vyšehradu celé české zemi.

Společensko-historický kontext

Říjnový diplom vydaný Františkem Josefem I.(1860) a následující únorová ústava (1861) znamenaly oslabení absolutismu a přinesly oživení veřejného a politického života v 60. letech 19.stol.

centrálně řízená habsburská monarchie byla přeměněna na dualistické Rakousko-Uhersko, na požadavky Čechů a Slováků nebyl brán zřetel, došlo k nové germanizační vlně

prosincová ústava (1867) přinesla základní občanská práva, svobodu osobní i náboženskou, svobodu slova

kulturní rozmach, rozvoj žurnalistiky, založení pěveckého spolku Hlahol (1861), otevření Prozatímního divadla (1862), založení tělovýchovného spolku Sokol (Tyrš), opložení základního kamene ND (1868)

Současníci autora

• Májovci:

  • znaky: almanach Máj (1858); snaha ukázat konflikt ideálů lidské a národní svobody se společenskými předsudky a ideály, hlásili se k Máchovi, v jehož díle spatřovali to, co sami prožívali – rozpor mezi velkými a vznešenými ideály a nemožností je uskutečnit

  • Jan Neruda (1834-1891): Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy, Zpěvy páteční, Arabesky (o lidech z okraje pražské společnosti), Trhani (povídka se sociálním námětem), povídky malostranské

  • Vítězslav Hálek (1835-1874): Na statku a v chaloupce, Na vejminku, Král Vukašín (drama), Záviš z Falkenštejna (romantická historická tragédie)

  • Karolina Světlá (1830-1899): představitelka venkovské i městské prózy; Černý Petříček, Vesnický román

  • Adolf Heyduk (1835-1923)

  • Jakub Arbes (1840-1914): tvůrce romaneta {novelistický příběh, na jehož počátku stojí romantická, fantastická či zdánlivě nevysvětlitelná záhada, která se odhaluje racionálním postupem a často za pomoci vědeckých poznatků}; Svatý Xaverius, Newtonův mozek (považováno za základ české sci-fi)

• Ruchovci:

  • znaky: almanach Ruch (1868, vydaný na počest základního kamene ND); národní zaměření, řeší aktuální národní a sociální problémy, obnovují historickou tematiku, vlastenectví, zájem o venkov, motto „umění pro národ“; blízko k ruchovcům měli také E. Krásnohorská, V. B. Třebízský, A. Jirásek

  • Svatopluk Čech (1846-1908): Evropa, Slavie (alegorické básně s námětem společenské revolty), výlety pana broučka (satirické prózy o maloměšťákovi)

  • Eliška Krásnohorská (1847-1926): intimní a přírodní lyrika, autorka libret k operám B. Smetany (Hubička, Tajemství, Čertova stěna)

• Lumírovci:

  • znaky: časopis Lumír; kosmopolitní zaměření, snah přiblížit se světu a pocitům moderního člověka, překladatelská činnost i vlastní tvorba, požadavek umělecké svobody a čistého umění, motto „umění pro umění“

  • Jaroslav Vrchlický (1853-1912): průkopník moderních básnických směrů; Dojmy a rozmary (intimní lyrika, forma sonetu), Poutí k Eldorádu, Okna v bouři (Za trochu lásky), Zlomky epopeje (básnický cyklus), Noc na Karlštejně (historická komedie)