Alois Jirasek - Stare poveti ceske

Josef Václav Sládek (1845-1912): zakladatel moderní dětské poezie (zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky); podílel se na vzniku Ruchu, později měl osobně blíž k lumírovcům; přeložil 33 Shakespearových dramat; České písně (vlastenecká a politická lyrika), Starosvětské písničky a jiné písně

Julius Zeyer (1841-1901): novoromantismus; Vyšehrad, Karolinská epopeja (chtěl zobrazit středověké události tak, jak je viděla lidová tradice, oslavuje hrdinskost, čestnost a věrnost), Román o věrné přátelství Amise a Amila, tři legendy o krucifixu (novela s náboženskými motivy), Radúz a Mahulena (lyrická pohádka)

Historická próza:

• Zikmund Winter (1846-1912): prozaik, historik; Mistr Kampanus (román pojatý jako konflikt jedince a doby, vypráví o vědci, básníkovi a rektorovi UK Janu Campanu Vodňanském, objektivní líčení stavovského povstání, bitvu na Bílé hoře i popravu českých pánů na Staroměstském náměstí)

• Josef Svátek (1835-1897): píše o době rudolfínské nebo pobělohorské

• Václav Beneš Třebízský (1849-1884): píše o husitství, selských vzpourách (Bludné duše) nebo o době rudolfínské

Venkovská próza:

• Tereza Nováková (1853-1912): v románech zachytila východočeský venkov; Jiří Šmatlán (román o tkalci, horlivém čtenáři, který hledá odpověď na otázku, jak žít, aby člověk dosáhl štěstí), Drašar (román o tragickém osudu vlasteneckého katolického kněze)

• Antal Stašek (1843-1931): otec I. Olbrachta; zobrazuje Podkrkonoší; Blouznivci našich hor, O ševci Matoušovi a jeho přátelích

• Josef Holeček (1853-1929): Naši (desetidílná románová kronika z jižních Čech, český sedlák představen jako mytický představitel národní moudrosti

• Karel Klostermann (1848-1923): zobrazuje Šumavu

Realisticko-naturalistická literatura:

• Karel Václav Rais (1859-1926): Zapadlí vlastenci (román z doby národního obrození), Západ, Výminkáři, Kalibův zločin (román o tragédii nešťastného manželství naivního muže a nenasytné ženy)