Borovský Křest sv. Vladimíra

- potřeba vlastenectví s funkcí literatury ve vztahu ke společnosti. Hájení demokratických zásad proti vládě a církvi. (Havlíček)

Realismus – Přiblížení se co nejvíce ke skutečnosti, objektivitě a dokonalosti.

• určení století, v němž autor tvořil

30.- 50. léta 19. století

• určení dalších autorů stejného um. směru

Josef Kajetán Tyl (1808–1856)

- významný český dramatik

- putoval dva roky s kočovným divadlem

- redigoval časopisy: Květy, Vlastimil, Posel z Prahy.

dílo: Strakonický dudák, Dekret kutnohorský, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Poslední Čech – kritika od Borovského

Karel Jaromír Erben (1811–1870)

- na studiích se seznámil s Palackým

- sbíral lidové písně a pohádky

dílo: Prostonárodní české písně a říkadla, Kytice z pověstí národních

Božena Němcová (1820–1862)

- *Vídeň, dívčí jméno Barbora Panklová

- dětství strávila v ratibořickém údolí u České Skalice

- s manželem Josefem Němcem se často stěhovala

dílo: V zámku a v podzámčí, Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Karla, Babička, Pohorská vesnice

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

Epigramy: Zle, matičko, zle!

Poctivému hrozí jenom hlad,

zloději zas jenom šibenice;

český literát má trampot více,

jemu hrozí hlad i šibenice.

Obrazy z Rus – cestopisné reportáže

Tyrolské elegie (tj. nářek, žalozpěv) - popis Havlíčkova zatčení uprostřed noci v Německém Brodu. Osobní zážitky vyjadřuje ironicky a sarkasticky. Ponižuje rakouskou monarchii.

Král Lávra – satirická báseň o irském králi, který se nechával holit jednou za rok, protože nechtěl, aby se ostatní dozvěděli o jeho oslích uších. Své holiče nechával vždy po vykonání úkolu popravit. Až jednou udělil výjimku holiči Kukulínovi, který vyzradil tajemství vrbě. Cestou na ples si muzikant udělal z vrby kolíček do basy. Basa všem vyhrála tajemství o králi Lávrovi. Nic se nezměnilo, lid měl krále rád, i když měl oslí uši.

• literární druh

epika

• literární žánr

satirická veršovaná skladba

• literární forma

báseň – rým přerývaný (ABCB), vyjma devátého zpěvu, kde je rým sdružený (AABB)

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

v díle se prolíná ich- (sám autor) a er- forma (vševědoucí vypravěč)

• vysvětlení názvu díla

Křest sv. Vladimíra – Vladimír, hloupý ruský panovník, který nechá utopit boha Peruna.

• posouzení aktuálnosti díla

dílo je v dnešní době neaktuální – bylo myšleno jako výsměch ruské vládě a církvi

• určení místa a času textu

Carské Rusko, na přelomu 9. a 10. stol, za vlády cara Vladimíra

• stručné nastínění děje

podtitul Legenda z historie ruské

Zpěv první - Perun a Vladimír

Car Vladimír má svátek a pošle svého drába ke slovanskému bohu Perunovi, aby na jeho počest zahřměl a dal si s ním čokoládu. Perun neuposlechne a vyžene carova drába ze svého domu („na tu jeho čekoládu, že mu na ni seru!“). Dráb vše vyřídí, car se proto rozzuří a plánuje Peruna potrestat. Vyšla za ním 4 policajty, ale nejprve raději uspořádá velikou hostinu na svoji počest.