Hrabal Postřižiny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
posouzení aktuálnosti díla
Příběh je neaktuální, paní sládková vzpomíná na předešlé roky svého života. Aktuální je vztah paní sládkové k lidem a k životu – uměla si užívat, nepromarnit žádnou chvíli.
určení místa a času textu
místo: pivovar v neurčeném městě, kde byl tatínek Francin sládkem (z Hrabalova životopisu víme, že se jedná o Nymburk)
čas: v knize neurčený (před tím, než se narodil paní sládkové syn, tj. počátek 20. století)
stručné nastínění děje
Novela začíná citátem Gustava Flauberta „Paní Bovaryová jsem já“, následuje 12 kapitol. Vypravěčkou je paní sládková Maryška, krátce vdaná manželka vedoucího pivovaru. Paní sládková vypráví zvláštním poetickým jazykem, využívá dlouhá souvětí – metodu řazení asociací.
Paní sládková vzpomíná na svícení petrolejkami a jak se tehdy těšila na dobu, kdy bude zaveden elektrický proud. Její chloubou jsou dlouhé blonďaté vlasy, se kterými se rád laská jak její manžel Francin, tak kadeřník Boďa. Maryška s láskou dělá všechny práce, které jsou v pivovaru potřeba. Zvlášť je nadšená z každoroční zabijačky, kdy asistuje řezníkovi a potom se může dotýkat syrového masa. Když jednou za měsíc jede na kole ke kadeřníkovi Boďovi, prožívá mytí vlasů jako jakýsi obřad. Boďa si s vlasy hraje, koupe je v heřmánku a nakonec dá paní sládkové do vlasů stuhu. S rozpuštěnými vlasy potom sklízí úspěch i v místní hospodě, kolem které projíždí. Její manžel Francin je však zvláštně ostýchavý, nemá radost z chování své ženy.
Do pivovaru přijel na 14 dní na návštěvu Francinův strýc Pepin. Svým zvučným hlasem na sebe strhne všechnu pozornost, vypráví o medvídku mývalovi, své profesi ševce a době, kdy byl vojákem. Jak Francin předpovídal, v pivovaru se zdrží mnohem déle.
Jednou měsíčně jezdí Francin do Prahy, odkud přiváží své žene drobné dárky. Tentokrát přivezl speciální masážní soupravu s neonovým světlem. Pepin narušuje rodinnou idylu svými historkami a nyní i tím, že se všechno lepí na jeho ševcovské lepidlo. Francin mu ve vzteku všechno nářadí spálí. Paní sládková přistoupí na každou špatnost, jednou dokonce vylezla s Pepinem až na pivovarský komín. Po celou dobu jí krásně vlály vlasy a ona si toho byla vědomá.
Maryška vzpomíná také na rané dětství, když jí bylo šest let. Byla čiperné děvčátko a často zlobila, což přivádělo k šílenství jejího výbušného tatínka. Nyní vyvádí podobné vylomeniny se strýcem Pepinem. Ten je nyní zaměstnancem pivovaru. Maryška všechny ohromuje také svou chutí na pivo.
Do městečka přišel rozhlas, který slibuje zkrácení vzdáleností. Paní sládková je nadšená a ihned si zkrátila sukni. Při jízdě na kole jí jsou vidět kolena, což vzbuzuje všeobecné pohoršení (nikoli však u mužů). V rozjařenosti nechá zkrátit i nohy od stolu a sama usekne psovi Mucíkovi ocásek. Ten ze šoku z bolesti zešílí a Francin ho musí v noci zastřelit.
