Poe - Jáma a kyvadlo

6) ELEONORA
Vypravěč je zamilovaný do Eleonory – jeho sestřenice. Na začátku je dlouhý popis přírody, kde se s Eleonorou často procházeli. V 15 letech Eleonora cítí, že brzy zemře. Vypravěč ji pro klid slíbí věčnou lásku, ona na oplátku slibuje, že se mu bude v noci zjevovat, nebo alespoň bude dávat znamení o své přítomnosti. Pak zemře. Eleonora opravdu o sobě dává vědět v době, kdy se vypravěč prochází v jejich oblíbeném údolí pomocí různých vůní. Vypravěč se rozhodne opustit ono údolí a narazí na dívku, do které se zamiluje. Zasnoubil se s ní, kletby se nebojí. Jednou v noci k němu dolehne hlas:
„Spi v pokoji! Neboť duch lásky vládne a panuje. A protože si pojal do svého srdce tu, která je Ermengarda, jsi zproštěn slibů, jež se ti objasní až v nebesích, ze své přísahy dané Eleonoře.“

7) BERENICE
postavy – Eugustus a Berenice (sestřenice)
Eugustus o sobě tvrdí, že je šílenec. Všímá si detailů a nenápadných předmětů. Beranice je pěkná dívka, která o svou krásu přijde v době nemoci. Jediné, co zůstalo stejně krásné, jsou její zuby. Beranice na danou nemoc zemřela.
Jednou v noci přijde za Eugustem zděšený sluha a popisuje, co se stalo s Beraniky hrobem. Eugustus je překvapen, ale jeho pozornost zaujme krabička u něj na stole. Bojí se jí otevřít. Krabička mu vypadne z rukou a po podlaze se rozsypou Beraničiny zuby…

8) MEDAILON
Vypravěč trpí bolestí (ztratil mnoho krve) a sluha Pedro mu chce pomoci. Vypravěč si vzpomene na opium s tabákem, které má ve skříňce a sluha mu je podává. Sluha donutí krále zůstat v malé místnosti – nechce, aby zůstal venku. Král si rostoucím účinkem opia začíná prohlížet obrazy. Jeden ho zaujme více, než ostatní. Byla to podobizna dívky. Král se rozhodl vyhledat svazek, kde se psalo o jejím příběhu.
Zamilovala se do malíře a jeho přáním bylo, že by chtěl namalovat mladou nevěstu. Seděla oddaně mnoho týdnů v tmavé vysoké věži, kde světlo padalo jen na bílé plátno shora. Malíř byla tak zahleděn do svého obrazu, že si nevšiml, že jeho nevěsta začíná vadnout. I přes to, že jí nebylo dobře, se pro něj neustále usmívala. Když malíř dílo dokončil, zvolal:“ Toť opravdu život sám“, obrátil se na svou milenku a ta byla mrtvá.

9) MASKA ČERVENÉ SMRTI
Městem se šíří mor. Stačí pouze půl hodina na to, aby člověk, který přijde s nemocí do styku, bolestivě zemřel. Projevuje se prudkou bolestí, náhlou závratí, krvácením z pórů a pak už následuje jen rozklad a smrt. Důvtipný a neohrožený princ Prosperito se rozhodne pozvat svoje zdravé přátele, rytíře a dámy do svého království, aby spolu přežili zákeřnou „červenou smrt“ a lidi za hradbami nechali napospas nemoci. Hosti se dobře baví už několik neděl. Autor popisuje vybavení jednotlivých komnat, které jsou zvláštní tím, že nejdou jedna za druhou, jak je obvyklé. Člověk nemůže prohlédnout všechny komnaty najednou. Většinou svírají ostrý úhel. 1. komnata – východní – výzdoba modrá, 2. komnata – purpurová, 3. komnata – zelená, 4. – oranžová, 5.- bílá, 6. fialová, 7. –potažená černými sametovými čalouny – jako jediná se výzdoba neshodovala s barvou oken, ty měly rudou barvu krve. V poslední místnosti stojí děsivé dubové hodiny, které každou hodinu odbíjejí.
Návštěvníci užívají zábavy, každou hodinu se ale na chvíli přeruší, právě kvůli hodinám. Všem nahání strach.
Odbije půlnoc. Mezi návštěvníky se připojí „osoba“ s tak odvážnou masku, že jsou všichni přítomni zděšeni (vysoká vyzáblá postava, zabalena do pohřebního rubáše, maska připomínala bledou nežijící tvář, celý tento oděv byl potřísněn krví)
Prince to rozčílí a ptá se, kdo je tak troufalý, že si na sebe obleče něco takového. Chce po strážích, aby dotyčnou osobu ihned odvedli. Nikdo se však hrůzou ani nepohne. Maska dále prochází komnatami a princ se rozhodne zasáhnout sám. Když je pár kroků od masky, maska se náhle otočí a princ se kácí k zemi mrtev. V tom se lidé rozběhnout chytit osobu, která jim zabila krále, ale zjistí, že tam zůstalo jen oblečení. Pomalu začínají všichni padat k zemi. Červená smrt dorazila.