Poe - Jáma a kyvadlo

13) JÁMA A KYVADLO
Muž je odsouzený inkvizicí a omdlí. Probouzí se unaven a zmaten. Zjišťuje, že leží potmě v jakési místnosti? Není si jist. Dokáže rozpoznat jen slizkou, studenou, kamennou podlahu a snaží se rozpomenout, co se vlastně stalo. Vzpomíná jen na rozsudek, na nemoc a po chvíli přemýšlení ho opouští i naděje, že je opět ve vězení. Napadá ho hrozná myšlenka a opět upadá do bezvědomí. Po probuzení se třese zimou a snaží se zjistit, kde vlastně je. Začne měřit místnost pomocí lokte. Bohužel po pár krocích padá k zemi a opět upadá do hlubokého spánku. Probouzí se a vedle sebe nahmatá bochník chleba a džbánek s vodou. Po doplnění sil se pokouší pokračovat v měření. Jeho odhad je 50 loktů po obvodu. Poté se rozhodl přejít opatrně místnost přes střed na druhou stranu. Naštěstí po pár krocích zakopl o své vlastní oblečení a upadl na tvář. Díky tomu zjistil, že se od čela dál, ačkoli by měl, ničeho nedotýká – byla tam jáma. Uloupl kamínek z rantlu a zkusil jej hodit do prohlubně. Jáma byla překvapivě hluboká. V tu chvíli se na chvíli objevil proužek světla a zase rychle zmizel. Muž opět usnul. Opět se probouzí a vedle sebe má bochník chleba. Tentokrát s malou změnou – bylo tam jemné světlo a muž byl pevně připoután k podlaze. Volnou měl jen trochu levou ruku, aby se mohl najíst. Stěží dokázal rozpoznat jednotlivé předměty. Místnost byla o dost menší, než si myslel. Byl to pravidelný čtverec pomalován hroznými výjevy a uprostřed byla obrovská díra. Už zde neměl džbán s vodou, nýbrž jen velmi kořeněný pokrm, který jeho žíznivost ještě více podporoval. Na stropě zpozoroval namalovanou malou postavu času, ale místo kosy v ruce držela kyvadlo, které se jemně pokyvovalo. Dlouhou chvíli si muž zkracoval pozorováním krys. Když znovu vzhlédl, byl velice překvapen, že se trajektorie kyvadla o dost prodloužila. Stejně tak i rychlost. Netrvalo dlouho a muži došlo, jakou nástrahu si pro něj přichystali nyní. Kyvadlo viselo přímo nad ním. Stačilo několik desítek kyvů a kyvadlo mu rozřízne hruď. Muž začal horečnatě přemýšlet, jak jeho nelítostný osud změnit. Několikrát upadl do krátkého bezvědomí, až se jednou probudil a na mysl mu vyplavala malá myšlenka naděje. Krys bylo všude plno – cítily čerstvé maso, a tak muž vzal poslední zbytek svého jídla a pečlivě jím natřel provaz, kterým byl spoutaný. Netrvalo to dlouho a byl volný. Kyvadlo se zastavilo a bylo vytaženo opět nahoru. Vtom nastala další změna. Stěny začínaly nabírat živé barvy, začali žhnout. Muži bylo takové horko, že začal uvažovat o skoku do jámy, kde slyšel tiše šplouchat vodu. Místnost už nebyla čtvercová, ale nabírala ostrých úhlů, muž už skoro padal do jámy, když se ozvaly lidské hlasy. Ohnivé zdi ucouvly a čísi ruka chytila muže zrovna v okamžiku, kdy v mdlobách padal do jámy. Byl to generál Lassale. (francouzská armáda došla do Toleda)