12. Evropské monarchie - 17. A 18. století

– osadníci se odvolávají na anglické historické právo (nelze zdanit svobodného občana sněmem, ve kterém nemá zastoupení)

– vliv osvícenství (zdůraznění lidských práv)

– v osadách vznikají organizace „synové svobody“ a „dcery svobody“ snažící se sjednotit lid a bránit svoje práva

Na nátlak kolonistů byla kolková daň stažena (1766), byla však zavedena dovozní cla (1767), čímž rostla nespokojenost. Vypukly tedy otevřené srážky demonstrantů proti vojsku (v Bostonu 1770 = „Bostonský masakr“). Též v Bostonu o tři roky později (1773) vypuklo tzv. „Bostonské pití čaje“. Občané převlečeni za indiány pronikli na loď Východoindické společnosti a celý náklad čaje vyházeli do moře. Pro Anglii to byla záminka k potlačení odporu, do Ameriky bylo posláno další vojsko a Bostonský přístav byl uzavřen.

Roku 1774 se v Philadelphii sešli zástupci dvanácti osad. Začal tzv. „první kontinentální kongres“. Byla přijata rezoluce, v níž byly odmítnuty donucovací zákony, a dále prohlášeno, že britský parlament nemá právo porušovat koloniální charty. Dalším požadavkem byl odchod britských vojsk ze severní Ameriky. Výsledkem jednání byla Deklarace práv nezávsli adresovaná anglickému králi Jiřímu III.

Britský parlament rozhodl, že situaci v Americe je možné považovat za rebelii a bylo vysláno další vojsko. Kolonisté se rovněž připravovali na boj – verbování tzv. minutemen

Ameriky bylo posláno další vojsko a Bostonský přístav byl uzavřen.

Anglie to považuje za vzpouru a tak se snaží ji potlačit. Také osadníci se připravují na válku; nakupují zbraně a cvičí dobrovolníky. V dubnu roku 1775 válka vypukla bitvou u Lexingtonu a Concordu. Pár dní nato se v Philadelphii sešel druhý kontinentální kongres, který se stal revolučním parlamentem. Milice byly prohlášeny za americkou armádu a v jejich čele stanul původně plantážník z Virginie, George Washington. Problémy milicí tkvěly ve špatné organizaci (chyběl vojenský výcvik) a v nekázni (hlavní silou byli farmáři). Jejich předností však byla znalost terénu. Vedli spíše partyzánský způsob boje, proti čemuž byla asi třetina osadníků. Zpočátku byly problémy také s financováním bojů. Zatímco bohatí Britové si mohou dovolit najmout tisíce žoldnéřů, Americkým milicím se peněz nedostává. Až později získávají finanční pomoc ze zahraničí (hlavně od Francie, dále od Nizozemí a Španělska). V průběhu roku 1775 došlo k obléhání Bostonu. Vojska kolonistů vpadla rovněž do Kanady. Britská vojska porazila v bitvě u Bunker Hillu kolonisty, avšak za cenu značných ztrát.

V roce 1776 boje pokračují. Objevují se však i snahy kolonistů o usmíření s britskou korunou. První otevřenou výzvou k nezávislosti je „Zdravý rozum“ z ledna 1776 od Thomase Paina. 4. července 1776 druhý kontinentální kongres přijal prohlášení nezávislosti (Declaration of Independence), kongres se ze strachu před Brity přesunul do Baltimoru a vyhlásil unii. (autorem prohlášení nezávislosti byl Thomas Jefferson, John Adams, Thomas Jefferson a další). Byly zde stanoveny vztahy mezi občanem a státem (demokracie). Roku 1777 byly schváleny články konfederace, podle nichž se USA staly volným svazkem suverénních států.