12. Evropské monarchie - 17. A 18. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1707 – spojené království velké británie (skotsko a anglie)
Americká revoluce a boj za nezávislost
Základnou pro Americkou revoluci bylo třináct anglických kolonií v Americe. Tyto kolonie se však mezi sebou lišily (jak hospodářsky, tak národnostně). V severních osadách se rozvíjelo farmářství, těžba dřeva, rybolov, obchod; v jižní oblasti plantážnictví (obchodovali přímo s Anglií), pracovali tam otroci. Zvláštní skupinou obyvatelstva byli hraničáři, pionýři (spojeno s bojem s indiány).
Kolonie patřily anglickému králi, rozhoduje o nich anglický parlament a obyvatelé jsou poddaní anglického krále. Zástupcem krále v kolonii byl guvernér. Osm ze třinácti guvernérů bylo jmenováno králem. Další správní jednotkou bylo shromáždění volené lidem. Vztahy mezi Anglií a koloniemi byly zpočátku dobré, od poloviny 18. století však nastaly změny.
Příčiny revoluce můžeme vidět již v Sedmileté válce (1756 – 1763), kdy v severní Americe eskalovalo napětí mezi Francií a Velkou Británií (ukončeno mírovou smlouvou z roku 1763, kdy Francie uznává ztrátu naprosté většiny svého území v severní Americe). Válka se projevila i značnou ztrátou na životech kolonistů a zpustošením řady míst.
Zaniknutím francouzské hrozby se pro kolonisty otevřelo území na západě. Britská vláda však zřídila pouze tři nové správní celky a úrodné pláně přenechala Indiánům (zakázáno jejich osídlování a parcelace). Postupně byla rovněž britskou vládou zavedena řada daní a cel, které měly uhradit výdaje Británie na obranu Ameriky před Francií. Rovněž chtěla Británie rozšířit své zisky, které klesly kvůli ekonomické krizi v 60. letech 18. století. Jedním z prvních opatření byl tzv. cukerný zákon (1763), který uvaloval clo na dovoz různého zboží a rozšiřoval vývozní monopol Británie.
Anglie se začíná k osadám chovat podle základu merkantilismu, začíná se k nim chovat jako ke koloniím a snaží se vyvážet suroviny. Anglická vláda dokonce zakazovala podnikání. V šedesátých letech 18. století spory mezi Anglií a osadami vrcholí.
spory o půdu
– o území za pohořím Alleghary – na řece Mississippi (zisk ze sedmileté války)
– prohlášeno za území anglického krále a vydán zákaz jejího osidlování (snaha zabránit konfliktu s Indiány; Anglie chtěla mít toto území pod kontrolou)
vydání zákona o kolkovném (1765)
– byly zdaněny veškeré tiskoviny a právní listiny (i noviny)
= způsob, jak získat peníze do státních příjmů (peníze určeny na anglické úředníky v Americe a na vydržování anglické armády v Americe)
– to samozřejmě vyvolávalo odpor, byly porušovány zákony a projevovala se agrese vůči anglickým úředníkům
– to vedlo ke zrušení tohoto zákona
vzniká odpor proti tomu, že o osadách rozhoduje anglický parlament, ve kterém osady nemají své zástupce