12. Evropské monarchie - 17. A 18. století

Války za Ludvíka XIV.

• Smyslem výbojných válek bylo zabezpečit hranice Francie a rozšířit její území, dále ukázat bohatství a sílu Francie. V 60. letech 17. století začíná výbojná politika Ludvíka XIV:

• Vpád do Flander (Španělské Nizozemí)

• Ludvík uplatňoval dědické právo jeho manželky na toto území

• získal 12 Flanderských měst

• Útoky proti severnímu Nizozemí (Holandsku)

• chtěl ho zničit (obchodní konkurence, také z náboženských důvodů)

• vpád Francie do Nizozemí, tam Nizozemci protrhli hráze, ale Francie stejně zvítězila

• na straně Nizozemí stálo Španělsko, a císař Svaté Říše Římské Národa Německého

• v čele Nizozemí stál Vilém III. Oranžský

Politika re-unie

• namířena proti Německu

• Ludvík nechává zkoumat „právní nárok“ na území v Říši (pohraniční oblasti), právníci řeknou „ano“ a Ludvík je anektuje (vojensky obsazuje)

• německá knížata souhlasí, aby je Ludvík spravoval po dobu dvaceti let (Sársko, Alsasko, Lucembursko, Strasbourg)

Odkoupení anglického města Dunkirk (Dunkerque) od anglického krále Karla II. (17. 10. 1662) za 320 tisíc liber.

Války o španělské dědictví

• 1700 vymírá španělská větev Habsburků

• – o uvolněný trůn svádí boj rakouští Habsburci a francoužstí Bourboni.

• Vyvrcholením sporů jsou tzv. Války o dědictví španělské v letech 1701 – 1714.

• Francie nakonec získala španělskou korunu za podmínky, že nedojde ke spojení obou království.

• Španělské Nizozemí a oblast severní Itálie získali Habsburkové.

• Velká Británie, která se zapojila do válek stejně jako další evropské země, získala Gibraltar a oslabila pozici Francie v koloniích.

Perzekuce Hugenotů

• Hugenoti nesměli ve Francii zastávat úřady, ani některá vyhrazená zaměstnání (advokáti, lékaři), byly zavírány jejich kostely.

• Ludvík zavedl systém dragonád s cílem přinutit i venkovany na přechod ke katolické víře.

• Do vesnice se nastěhovali dragouni a chovali se tam jako na dobytém území, byli tam tak dlouho, dokud všichni obyvatelé nepřestoupili oficiálně na katolickou víru.

• Po roce 1685 museli všichni obyvatelé Francie buď přestoupit na katolickou víru nebo odejít ze země (nebo trestáni – deportováni na galeje – nucené práce v Americe).

• Touto nucenou emigrací Francii opustilo asi 200 000 lidí.

• Ti odešli do Německa, Švýcarska, Nizozemí, do Afriky (Lapsko) nebo do Ameriky.

Ludvík XIV. uplatňoval galikanismus – nadřazenost koncilu nad papežem. Cílem bylo tedy získat větší nezávislost francouzské církve na papeži.

Osvícenství

Osvícenství je filozofické, kulturní, ale také politické a hospodářské hnutí osmnáctého století. Vychází z přesvědčení, že člověk by se měl řídit spíše vlastním rozumem nežli vírou (upřednostňuje víru v lidský rozum). Nevidí smysl lidského života pouze v posmrtné spáse, jak tomu bylo dříve, ale také v důstojném životě na Zemi.