12. Evropské monarchie - 17. A 18. století

V září a říjnu roku 1777 se vítězně střetla americká milice s britským vojskem u Saratogy (dnes Schuylerville). Naštěstí pro Američany se totiž nespojily jednotky generála Burgoyna postupující z Kanady se zbytkem britských sil a Burgoynovy jednotky byly u Saratogy poraženy. Zásluhou amerického vyslance Benjamina Franklina ještě americká milice získala finanční prostředky od Francie. Tato bitva byla zlomem jak ve válce, tak i v diplomacii – americká delegace v Paříži (pod vedením B. Franklina) získala rovněž uznání nezávislosti bývalých britských kolonií v severní Americe. Francie také vyslala expediční sbor v čele s generálem Rochambeauem. Zde bojovali dobrovolníci z Evropy (např. z Polska Tadeáš Koščenko, francouzský generál La Fayette, aj.) V témže roce byly schváleny tzv. články konfederace (v platnost prakticky až od 1781) – všech 13 států zastoupeno stejným hlasem v jednokomorovém kongresu.

V letech 1778 a 1779 pokračují boje kolem New Yorku, kam se přesunula britská vojska. Lepší pozici mají Britové rovněž v jižních územích (Florida, Georgia). V roce 1780 získává Británie Jižní Karolínu. O rok později se pokoušení britská vojska o průlom ve Virginii (jsou však zastavena nepočetnými vojsky pod vedením La Fayetta a Von Staubena). Britové se stahují do Yorktownu, kde jsou obleženi americkým vojskem vedeným Georgem Washingtonem (později se stává prvním prezidentem Spojených států amerických).

V říjnu 1781 se Angličané vzdali u Yorktownu, Anglie kapitulovala a tím úspěšně (pro Ameriku) skončila Americká revoluce za nezávislost.

Byla vedena mírová jednání, mírová smlouva byla sepsána v Paříži (1783). Zde byla uznána nezávislost USA a západní hranicí se stala řeka Mississippi. Francie získala oblast v Karibském moři a Španělsku připadla Florida.

Význam Americké války za nezávislost

• vznik nového státu a nového národa

• určitý typ buržoazní národně osvobozenecké revoluce důležité pro vývoj kapitalismu (odstraněny zbytky feudálních výsad šlechty; konfiskace majetku krále a bývalých vlastníků kolonií)

• vytvořen jednotný trh, vznikly zde velké možnosti odbytu

• zaručeny náboženské svobody

• rozšířeno volební právo (muži, majetkový cenzus)

• začátek vývoje demokracie, republika

• články konfederace však nevyhovovaly, byla zde snaha vytvořit pevnější a silnější ústřední vládu

• roku 1787 byla přijata nová ústava, která posilovala stát (platí dodnes)

• prezident má pravomoci jako u nás prezident a premiér

• roku 1791 bylo přijato deset doplňujících článků ústavy (pro zajištění demokratické svobody)

Prusko za Fridricha II.

Fridrich Vilém II. byl synem krále Fridricha Viléma I. Zavedl reformy osvícenského absolutismu a dostal se do konfliktu s Marií Terezií. Ve válkách o rakouské dědictví (1740 – 1748) bojovalo Prusko společně s Francií proti Rakousku. Záminkou pro boj bylo odmítnutí Pragmatické sankce, která umožňovala nastoupení Marie Terezie na trůn. Pruské království získalo v této válce část Slezska.