Kuchyň za časů Karla IV.

Slavnostní hostiny

• Důležitou součástí cisařského dvora byly slavnostní hostiny. Panovníkova pověst se měřila právě jejich okázalostí, počtem stolovníků, délkou trvání, stejně jako množstvím, kvalitou a rozmanitostí jídel, která byla podávána. Sebemenší náznak šetrnosti by totiž vyvolal ihned nejrůznější pomluvy.

• Na slavnostní hostině nesměl chybět tzv. NEF, což byla velká slánka ze zlata, která byla k dispozici všem stolovníkům.

• Hostin se zúčastňovalo tolik stolovníků, že všichni do paláce nevešli. Proto se na náměstí stavěly dřevěné přístřešky. Všude bylo plno diváků a dostalo se opravdu na všechny. O zbytky se podělila i přihlížející chudina.

• Hostiny provázely produkce šašků, kejklířů, jokulátorů a herců. Slavnosti doprovázela rovněž hudební produkce. Leckdo by byl překvapen, kolik hudebních nástrojů tehdy obohacovalo podobné atrakce a kolik jich bylo užíváno. Muzikanti hráli na desítky nástrojů strunných, dechových, drnkacích, bicích, na dudy a podobně.

Zvyky, stolování

Před jídlem

• Důležitým rysem stolování bylo mytí rukou před jídlem. Nešlo jen o opatření hygienické, ale zejména o symbolické. Zvyk vycházel z křesťanské tradice odvozené z poslední večeře Páně, kde mytí rukou představovalo podmínku, aby se člověk mohl dotýkat božího daru. Před každým jídlem se všichni lídé společně modlili.

Na stole

• Stolovníci měli na stole před sebou vlastní talíř nebo misku. Na stole taky nechyběli dózy na cukrovinky. Každý host se poté obsluhoval sám. Sklenice a pohár se klade napravo, společně s nožem. Na levé straně byl chléb. Vidlička se v tomto století objevovala jen ojediněle, byl k ní zjevný odpor (Pánbůh obdařil člověka rukama, kterýma může jíst), bylo to zhýčkané, zženštilé a nedůstojné.

Přípitek

• K přípítku se použivala velká číše nebo pohár, ze kterého pil pán domu. Buď pohár nechal kolovat kolem stolu, nebo ostatní pili z konvic (hubatek) a džbánů. Proto jsou gotické nádoby mimořádně velké, mnohé mají obsah větší něž jeden litr. Jako první připil hostitel a pak pokud chtěl nechat kolovat, podal číši tomu z hostů, kterého považoval za nejváženějšího.

Konzumování

• Většína pokrmů se konzumovala přímo rukama. Ve vychovávané společnosti člověk sousto uchopil do tří prstů levé ruky– mezi palec, ukazovák a prostředníček. Tato zásada se mezi prostým lidem dodržovala jen zřídka. Pravou ruku používali ke krájení pokrmů a k nabírání lžící.

Zasedací pořádek

• Tato noblesa vstoupila do evropských jídelen skrze Francii.

PRAVIDLA SPOLEČENSKÉHO CHOVÁNÍ U STOLU

Francouz Robert de Blois v době Karla IV. napsal, že:

1. by stolovník měl mít krátké, čisté nehty

2. něměl by se u stolu škrábat nebo drbat

3. neměl by si opírat ruce o stůl

4. neměl by smrkat

5. škrábat se nožem v ústech

6. strkat pokrm do slánky

7. ovoce by se před podáním mělo umývat

8. používat ubrousky, tam kde nebyl ubrousek k dispozici, považovalo se za zdvořilé, aby se člověk otřel o okraj velkého ubrusu nebo lem svého oděvu

9. nepít před jídlem, až po polévce