Sparta

Politický sistém

Politický systém Sparty byl v porovnání s aténským mnohem jednodušší a více stabilní, jeho jednoduchost a stabilita byla vykoupena na úkor demokratičnosti. Do spartského politického systému byl zapojen každý muž starší třiceti let. Ten se automaticky stal členem Apella – shromáždění, které volilo takzvanou radu starších a schvalovalo či zavrhovalo navržené zákony.

Rada starších – Gerusia – byla zákonodárným orgánem Sparty, byla tvořena 28 členy – geronty. Což byli muži starší šedesáti let, kteří byli voleni shromážděním. Členství v Gerusii bylo doživotní, jedinou možností odvolání geronta, bylo nařčení z vlastizrady. Součástí Gerusie byli 2 králové: Basileové.

Basileové představovali moc výkonnou. Pozice basileů byla vždy obsazována párově. Každý král zastupoval jeden ze dvou tradičních aristokratických rodů a jeho funkce byla tedy dědičná. Dva králové byli pojistkou proti absolutistickému převzetí moci a zároveň tento systém umožňoval vyslat jednoho krále s armádou, zatímco druhý král vládnul ve Spartě. Heilóté se ve větším měřítku vzbouřili proti sparťanům pouze jednou, a to 7. století př.n.l. . Toto povstání poukázalo na nedostatky spartského politického života a vedlo k doplnění politických orgánů o tzv. dohlížitele – efory. Sbor eforů byl volen apellem na dobu jednoho roku, sestával z pěti občanů, jejichž úkolem bylo kontrolovat činnost králů a dodržování zákonů. Zřízením eforského úřadu se politický vývoj Sparty zastavil. Spartský politický fungoval až do zániku Sparty v helénském období.

Zdroj: Dějiny evropské civilizace