Studená válka

Stalinismus v ČSR 2

• despotický totalitní režim, moc v rukou úzké skupiny funkcionářů KSČ

• opora o armádu, Státní bezpečnost, lidové milice.

Boj proti církvi

• jedním ze stěžejních odpůrců - katolická církev (pražský arcibiskup Josef Beran záhy internován, poté v exilu v Římě). Církev podřízena státnímu dohledu, snaha o vytvoření národní církve nezávislé na Vatikánu. Zrušeny církevní školy, tisk, zrušena většina kněžských řádů, řada kněží nemohla vykonávat své povolání nebo skončila v internaci.

Akce K

• likvidace klášterů a řeholního života na území Československa – činnost mužských řádů znemožněna, ženské řády výrazně omezeny a sestěhovány do několika klášterů v pohraničí.

• perzekuce věřících – znemožnění přístupu ke studiu, k některým povoláním, inscenované procesy s duchovními a biskupy - tzv. Čihošťský zázrak

Socialistické hospodářství

• postupná likvidace veškerého soukromého podnikání (řemeslníků, živnostníků, maloobchodníků).

• Podnikatelé a představitelé nekomunistické inteligence přišli o velkou část majetku, byli vystěhováni ze svých bytů, šli do vězení nebo do táborů nucených prací.

• Jejich děti nemohly studovat, v armádě sloužili v PTP.

• hospodářství řízeno ústředním plánem z jednoho centra. Hospodářství řízeno pětiletými hospodářskými plány. Za účelem jeho plnění a zvyšování výkonu vyhlašovány „socialistické soutěže“ a přísliby o plnění nad rámec plánu (tzv. závazky)

• přestavba průmyslu → důraz na těžké strojírenství a zbrojní výrobu, obchod orientován na SSSR a jeho satelity. Neprodukován dostatek spotřebního zboží → pokles životní úrovně obyvatelstva

Kolektivizace

• 1949 schválen zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD)

• → násilná kolektivizace zemědělství (1. vlna v l. 1949-1953). Lidé museli povinně vstupovat do jednotných zemědělských družstev (JZD).

• Rolníci se odmítali vzdát své půdy a dobytka a nechtěli do JZD vstupovat. Proti protestujícím použity násilné metody – věznění, vysídlení celých rodin, zabavení majetku. Zbytku soukromým zemědělcům vyměřeny nesplnitelné dávky, které museli povinně odevzdávat.

Kultura a školství

• v kultuře závazný vzor socialistického realismu, masivní ideologická agitace v duchu marxismu-leninismu. Rušení řady časopisů a vyřazování knížek z distribuce, vydávání pouze schválených autorů.

• čistky na středních a vysokých školách, kritériem pro přijetí hlavně třídní původ a politický uvědomělost.

• řada spisovatelů a umělců nesměla publikovat a veřejně působit

Emigrace

• řada lidí v této situaci emigrovala i přes uzavřené hranice – v letech 1948 – 1953 odešlo asi 25000 lidí. V zahraničí vznikaly československé politické skupiny a spolky. Vznikala první exilová nakladatelství šířící v Československu zakázané knihy – Svědectví – Pavel Tigrid, exilové radiové stanice – Hlas Ameriky, Svobodná Evropa.