Studená válka

Třetí odboj

• nepodařilo se vytvořit větší vzájemně propojenou organizaci, spíše menší individuální odbojové aktivity – šíření letáků, bombové útoky, zpravodajství o situaci v ČSR do zahraničí - nejznámější bratři Mašínové.

Dekolonizace

Předpoklady

• po 2. světové válce – silný odpor proti obnově evropského koloniálního panství (hlavně v Asii, ale i jinde), oslabení hlavních koloniálních velmocí po válce (VB, FRA). Proti kolonialismu se postavili také USA a SSSR. V nově vznikajících státy se ale snažili získat na svou stranu.

První faze dekolonizace – 1945 – 1950

• jižní Asie, Dálný východ a arabský svět

Indie a Pákistán

• v čele osvobozeneckého boje proti britské nadvládě Mahátmá Gándhí. Odmítl ozbrojený boj proti Britům, prosazoval nenásilí a občanskou neposlušnost (bojkot britského zboží, úřadů apod.).

• V roce 1947 Britové opustili Indii, která se ale okamžitě rozpadla na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Špatné vzájemné vztahy – spory o území (Kašmír), vzájemná nedůvěra.

Druhá faze dekolonizace – 1956 – 1961

• Francie poskytla nezávislost – Maroku, Tunisku. Problém s nezávislostí Alžírska (žilo tady velké množství Francouzů). Alžírská válka – 1954 – 1962. Nezávislost Alžírsko získalo až po dlouhých bojích díky zásahu francouzského prezidenta de Gaulla.

• Súdán, Ghana (1957) – prezident Kwame Nkrumah – idea panafrické jednoty

• 1960 – „rok Afriky“ – vyhlášení nezávislosti 14 afrických států

• Portugalsko – odmítlo se stáhnout ze svých kolonií – partyzánská válka v Angole a v Mosambiku (získaly nezávislost až v roce 1975).

JAR

• od roku 1961 – status britského dominia. Režim apartheidu (oddělení) – vláda bílé menšiny nad černou většinou a utlačování jejich práv. Pád režimu až počátkem 90. let, prvním černošským prezidentem Nelson Mandela.

Třetí faze dekolonizace – 1965 – 90. Léta

• jako kolonie zůstala pouze území z velkou přistěhovaleckou populací nebo území velmi malá (hlavně v Tichomoří). VB vytvořila jako nástupnickou organizaci své koloniální říše tzv. Společenství národů (Commonwealth).

Problémy třetího světa

• označení pro země nepatřící do dvou soupeřících bloků během studené války.

• nestabilita politických systému – časté střídání vojenských režimů – Uganda, Rwanda, Burundi, Kambodža, občanské války – Angola, Nigérie, Súdán

• snaha dvou supervelmocí získávat si pozice v zemích třetího světa. SSSR podporoval režimy v Egyptě, Barmě. USA v Indonésie, Indočíně.

Hnutí nezúčastněných

• společný postup některých států Afriky a Asie v období studené války a její proklamovaná neúčast v blocích stojících proti sobě. Hlavní představitelé – Egypt, Indie.

Arabsko-izraelský konflikt

Předpoklady konfliktu

• už před 2. světovou válkou docházelo k velkému stěhování Židů do Palestiny – myšlenka vytvoření vlastního státu X vlastní stát v Palestině chtěli vytvořit i místní Arabové (Palestinci).

• dle plánu OSN z roku 1947 měly vzniknout v Palestině dva státy – židovský a palestinský. Jeruzalém měl být spravován mezinárodními jednotkami. Palestinci i okolní arabské státy byli proti rozdělení celého území. Vzájemné boje mezi radikálními Palestinci s Židy.