Západní Evropa v 17. a 18. stol. - maturitní otázka

Vznik Pruska

• původně braniborsko-pruský stát na území SŘŘ, vládnoucím rodem byli Hohenzollernové

• Rozhodují moc měla statkářská šlechta – tzv. junkeři (na rozdíl od rolníků nebyli zdaněni)

• Fridrich Vilém I. (1640-1688) – „velký kurfiřt“ – upevnil moc, prosazoval merkantilismus, podporoval zakládání manufaktur, budoval armádu

• Fridrich III. (1688-1713) - korunován na pruského krále = Fridrich I. = počátek pruského království, přestavba Berlína, opora o silnou armádu, nábožensky tolerantní stát (usazování nekatolíků)

• Fridrich Vilém I. (1713-1740) – tvoři stát se silnou armádou – služba na 25 let za žold

• Fridrich II. Veliký (1740-1786) - podporoval merkantilismus, vědu a umění (nechal postavit z. Sanssouci)

• využil údernou sílu pruské armády – výbojná politika

  • válka o dědictví rakouské 1740 – zisk Slezska

  • sedmiletá válka 1756 – porážka, ale Slezsko mu zůstalo

  • účast na dělení Polska

Zánik Polska

• Polsko – litevská unie byla stavovskou monarchií – neomezená vláda šlechty, panovnická moc oslabena

• země byla rozdělena na provincie, v čele sněmy (sjemy)

• národnostní různorodost – Poláci, Ukrajinci, Bělorusové, Litevci…; náboženská různorodost – katolíci, pravoslavní, protestanté

• hospodářský a politický rozklad

• úpadku země využili okolní státy:

  • Prusko – Fridrich II.

  • Rusko – Kateřina Veliká

  • Rusko – Marie Terezie

• Úvahy o dělení Polska, ale obavy ze zachování rovnováhy – Francie viděla Polsko jako ochranu proti Rusku, Rakousko proti Prusku a Rusku, Prusko toužilo po území na severu

• Trojí dělení Polska – postupný rozklad mezi státy:

  • 1. dělení 1772 – ztráta Ukrajiny, Haliče a Pomořanska

  • 2. dělení 1793 – ztráta Velkopolska a Mazovska

  • 3. dělení 1795 – konec existence polského státu

• územní zisky jednotlivých států:

  • Rusko: Litvu, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajinu

  • Rakousko získalo: Halič

  • Prusko získalo: Velkopolsko, Mazovsko, Gdaňsk

Století vědy

• Během 17. století se věda postupně osamostatnila od víry – zkoumání přírody

• Základ k moderním vědeckým cestám k poznání světa položili svým dílem francouzský filosof a matematik René Descartes (1596–1650), který upřednostňoval rozumové poznání světa, a filosof a historik Francis Bacon (1561–1626), který zdůrazňoval význam zkušenosti (empirie) a experimentu.

• John Locke – vláda nevychází od boha, ale od lidí

• Učenci se přestali zabývat otázkou, proč existuje svět, ale snažili se odpovědět na to, jak funguje.

• vznikají první vědecké společnosti, vědecké časopisy a knihy, veřejných knihovnách, veřejné botanické zahrady; ohnisky věd se staly zejména Londýn a Paříž

• Matematika, fyzika a astronomie

  • objeven dalekohled,

  • Galileo Galileiovi potvrdil Koperníkovy teorie o pohybu planet – Země spolu s ostatními planetami obíhá okolo Slunce

  • Jan Kepler stanovil tři zákony pohybu planet

  • Keplerovy zákony později dokonale vysvětlil anglický učenec Isaac Newton (1643–1727). Ten pochopil, že kromě již známé odstředivé síly působí na sebe tělesa i dostředivou silou – gravitací.

  • v 18. století byl zjištěn skutečný tvar Země

  • koncem 18. století byla objevena planeta Uran

  • byl objeven atmosférický tlak

  • dokázána existence vakua

  • zdokonalovaly se způsoby měření – zejména času a teploty (Andres Celsius), vznikly první kyvadlové hodiny, začaly se používat první teploměry

  • zkoumání elektrických a magnetických jevů – Alessandro Volta, Luigi Galvani

  • konci 18. století sestavil první elektrický článek