Západní Evropa v 17. a 18. stol. - maturitní otázka

Průmyslová revoluce

• 1760-1830

• technologický, sociálně ekonomický převrat, hromadné zavádění strojů do výroby (industrializace), manufaktury nahrazovány stroji

• z agrárních zemí se stávají průmyslové státy

• kolébkou průmyslové revoluce byla Anglie

• předpoklady:

  • vrcholila zde manufakturní výroba

  • akumulace kapitálu – z obchodu se zámořím, s koloniemi -> investovali do budování továren

  • dostatek surovin, levné zdroje (bavlna z Ameriky, Egypta, Indie)

  • volná pracovní síla – námezdní práce na velkostatku nebo v továrně

  • strategická poloha, odbytiště v koloniích

  • uplatňování technických vynálezů

• první stroje využívány v lehkém průmyslu – textilnictví – tkalcovský stroj, spřádací stroj, mechanický tkalcovský stav -> levné výrobky, dobrý odbyt

• postupně stroje pronikly i do soukenictví, plátenictví, hedvábnictví

• zdroje energie – původně ruční pohon, pak vodní kolo, nakonec parní stroj

• vznik průmyslových center – Londýn, Liverpool, Manchester, Birmingham, Glasgow

• revoluce v dopravě – zdokonalení dopravních cest, stavba vodních průplavů, kolejnicová železniční doprava tažená koňmi

• vytváření jednotného trhu, odstraňování cel

Zemědělství

• revoluce v zemědělství – ohrazování půdy – převaha námezdních dělníků

• čtyřpolní střídavé hospodaření – krmné plodiny, jarní obilí, pícniny, ozimé obilí

• anglický farmář – investice do zkvalitňování farmy, odborné znalosti → přechod ke zprůmyslnění země

• západně od Labe převažuje malovýroba – rolníci jsou nájemníci i námezdní pracovní síly;
  východně od Labe velkostatky s nevolníky

• průmyslová revoluce se šířila z Anglie do západní Evropy, východní Evropa se opožďovala

• důsledky p. r.

• přesun venkovských obyvatel do měst → vznik nových společenských vztahů podnikatel – dělník = moderní průmyslový proletariát

• růst počtu obyvatel – zlepšení hygieny, omezení úmrtnosti

• zlepšování dopravy

• urbanizace – vznik velkoměst (nad 20 000 ob.), velké průmyslové oblasti (JV Anglie, Porýní, Porúří, Švýcarsko, Slezsko)

• změna životního stylu – začaly se vzdělávat, koníčky, zakládání různých institucí

• vznik moderní kapitalistické společnosti

• Anglie dílnou světa

• nízké mzdy dělníků, práce dětí a žen, dlouhá pracovní doba (14-16 hodin), zavádění strojů do výroby X bouře dělníků – rozbíjení strojů

• změna pohledu na kolonie – do té doby zdroj zboží a otroků X nově dodavatel levných surovin, odbytiště pro výrobky, levná pracovní síla

• podřízenost kolonií velmocím – dovoz zboží (bavlna – Egypt, Indie; maso – Jižní Amerika, obilí – Kanada, vlna – Austrálie)