Západní Evropa v 17. a 18. stol. - maturitní otázka

Malířství

• Malíři si volili z témat antické mytologie či z Francouzské revoluce. Malířství se stává součástí polotické propagandy. Důležitá je figurální kompozice, barva není podstatná. Mezi představitelé patří Nicolas Poussin, Claude Lorrain, Jacoues Louis David (Přísaha Horatiů), Jean Dominique Ingres. V sochařství dominovaly busty, stejně jako v malířství, tak i sochaři vzhlíželi k antice jako vzoru. Sochy jsou dokonalé zpracované, ale jakoby bez života. Mezi představitelé patří Antonio Canova, Bertel Thorvaldsen.

Literatura

• Klasicistní literatuře dominuje drama, z významných francouzských spisovatelů jmenujme alespoň následující: Pierre Corneille (tragédie – Cid), Jean Racine (tragédie – Faidra), Molière (komedie – Tartuffe, Lakomec, Zdravý nemocný, aj.). Známý je též italský autor žánru zvaného commedia dell‘ arte (hodně improvizace, dány pouze charaktery osob a prostředí, hrubý rámec) Carlo Gordoni (Sluha dvou pánů, Poprask na laguně).

Filozofie

• především v Německu – Immanuel Kant, Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Hudba

• Klasicismus v hudbě se obvykle spojuje s trojicí skladatelů, kteří působili ve Vídni: Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. Dílo těchto skladatelů ustavilo vzor "klasické" hudby, vyvážené a melodické, a její klasické formy (sonáta, koncert, symfonie). Skladby mají obvykle tři až čtyři věty s pravidelným střídáním tempa, orchestr má stálé složení se smyčcovými a často i dechovými nástroji a v komorní hudbě převládá trio a kvarteto.

Empír

• Za vlády Napoleona Bonaparta ve Francii se klasicistní sloh nazývá empír. Empír se uplatnil rovněž jako styl interiérů, kde dominovaly geometrické linie a tématika antické mytologie. Setkáváme se také s aplikací egyptských vzorů (po Napoleonově egyptském tažení) či přímo s císařovým monogramem či znakem (včelou). Typickým materiálem pro empírový nábytek je mahagonové dřevo.

Pojmy

hugenoti – francouzští protestanté, příznivci kalvinismu