JULSKO KLAUDIJSKÁ DYNASTIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Nero (54. - 68. n. l.) byl zezačátku velmi dobrý vládce, možná z důvodu, že byl pod vlivem svého rádce a vychovatele Senecy, se kterým společně vládli i se senátem. To ovšem netrvalo dlouho, následně se stal absolutistickým vládcem a intrikoval. Nechal zavraždit svou matku a členy dvora. Údajně byl zavražděn i Claudiův syn, Britannicus. Také nechal zabít svou první ženu (Claudiova dcera), poté co se zamiloval do otrokyně Akté. Poté měl druhou manželku. Konfiskoval majetek zejména velkostatkářům. Také využíval až zneužíval zákon o urážce majestátu. Sám sebe považoval za skvělého básníka. V Řecku dokonce vstupoval jako herec či pěvec.
Díky své štědrosti byl k překvapení velice oblíben u lidí. V Řecku a Asii byl až uctíván.
V Římě v roce 64 vypukl požár. Nero byl hlavním podezřelým, ale obviněni byli křesťané a byli díky tomu pronásledováni. Roku 65 bylo odhaleno Pisonovo povstání v Judeji, které bylo vyvolané fanatismem Židů a tvrdostí Římanů. Poté byli donuceni Seneca a básník Petronius k sebevraždě. Následující rok 66 propuklo povstání v Judeji a byl tam poslán Flavius Vespasianus. Po svém návratu z Řecka, kde vystupoval, došlo ke vzpourám v Galii a Hispánii. Opozice vůči němu rostla už i v samotném Římě. Nejprve se pokusil o útěk, ten byl nezdařen a poté spáchal sebevraždu.
Tímto panovníkem a rokem 68. končí éra Julsko Klaudijské dynastie a nastává rok zmatků. V tomto období vládli 4 císařové a po nich nastupuje nová dynastie Flaviovců…